Má tvorba na dalších webech:
Osmnáctá část fanpovídky Dračí píseň z Písně ledu a ohně
Článek o okamiích z Harryho Pottera
Shrnutí historie Roviny z Písně ledu a ohně

Rabováním za spravedlnost!

27. listopadu 2016 v 12:03 | Ann Taylor |  Přemýšlím o světě
Ale čí spravedlnost?
Ač jdu zase s křížkem po funuse, páč jak už jsem říkala, jsem vždy prudce aktuální, asi jako Internet explorer ve Vistách, jenže stále cítím potřebu se k této otázce vyjádřit. Dnes jen krátce, pravda, ale přesto. Popadněte hrozinky v čokoládě nebo něco jiného prvněadventněnedělního, otevřte celý článek, překonejte zklamání, že neobsahuje hlody z mého života, protože ten chystám na jindy, když se mi jich zase pěkných pár urodilo, a hurá do čtení.
 

Vesuv se třese a zkázu nese

21. listopadu 2016 v 18:03 | Ann Taylor |  Lapač snů
Ne, nebojte, nebude to básnička, i když bych asi nějakou vypotila. Bolí mě hlava, třeští mě z ruchu, ze soudu se vyklubalo divadlo s odpolední dohrou a ještě jsme tu včera večer měli hasiče, ač se vlastně nic nestalo, což jsou ideální podmínky pro to, abych vymyslela nějakou hloupou básničku. Jenže on to bude spíš sen, který se mi zdál, a který kupodivu nekončil beznadějí a nevyhnutelnou smrtí. Ač to výbuch sopky dost často znamená.

Eric Knight - Lassie se vrací

20. listopadu 2016 v 11:51 | Ann Taylor |  Knižní recenze
Originální název: Lassie Come-Home
Rok vydání: 1938
Rok vydání v ČR: 1959

Tuto knihu jsem dostala někdy v dětství a od té doby ji přečetla dvakrát nebo třikrát, protože její hlavní postavou byl pes a mě příběhy o zvířatech nikdy nebraly. Na druhou stranu je ale velice krátká, kdykoli se podívám na přebal, vzpomenu si na obrázek, jenž mi do památníku nakreslila hodně oblíbená třídní učitelka z prvního stupně a teď, když jsem ji pro připomenutí četla znovu, stihla jsem to za jedno dopoledne v den, kdy nám neoznámeně vypnuli proud. A musím říct, že i když mě v dětství nebavila zrovna nejvíc, dokázala jsem se do ní začíst a užívat si to, ač se teď hlavně na začátek dívám docela jinýma očima a jasně vidím, co jsem tehdy přehlížela, protože je určená právě pro dětské oči.
 


Hmyzácká kyselina a nerozbitná hlava

15. listopadu 2016 v 18:02 | Ann Taylor |  Lapač snů
Dnes jsem se po dlouhé době opět probudila příliš brzy ráno kvůli noční můře, usnula a měla další. Ovšem tu druhou si bohužel nepamatuji. Bylo to zvláštní. Vzbudila jsem se podruhé, zrekapitulovala si obě a řekla si, že je musím hned, jak vstanu, někam napsat. A v té vteřině cvak a najednou jsem už nevěděla, o čem vlastně byla druhá. Ale první jsem v paměti udržela alespoň na tak dlouho, abych vytáhla tužku a papír, a tak ji tady máte.

Klíč

13. listopadu 2016 v 14:40 | Ann Taylor |  Horory
Originální název: The Skeleton Key
Země: USA
Rok: 2005

Jeden ze starších, snadno zapomenutelných a také už asi pozapomenutých hororů, pracuje s klasickou atmosférou neworleánské historie, voodoo a hoodoo, s magií, napětím a vlastně neukazuje vůbec nic nadpřirozeného, byť zápletka spočívá v děsivém nadpřirozenu. Proto jsem ho měla docela ráda, a kdybych o něm na blogu psala v oné mojí hororové vlně během střední, nepochybně bych ho hodnotila velmi vysoce. Ale teď už k němu mám i jisté výhrady, ač ne zrovna k ději samotnému.


Les neviditelných lišek

12. listopadu 2016 v 16:38 | Ann Taylor |  Krátké novely
Protože jsem se rozhodla tuto povídku zveřejňovat i tady a nejen mém archivním blogspotu pro literární tvorbu, kde je víceméně archivuji jen pro sebe, a protože nevím, kolik částí nakonec bude mít, zaslouží si nebýt rozbordelařená v jedné rubrice s ostatními a dostat vlastní rozcestník suplující knižní obsah. I když ani ten na první pohled nevypadá úplně jednoznačně.

Hlavní hrdina Simon je ztracený v lese. V lese, který je víc než jen strašidelný. Je temný, tichý, bez života, bez stezek a bez konce. A hlavně jsou v něm oni. Jenže kdo jsou oni? Co chtějí? Proč ho pronásledují a děsí? Proč ho nepustí ven? Proč ho nenechají dojít na konec? A existuje vůbec nějaký konec, nebo les pohltil už celý svět? Či snad jen ten jeho? Jak se vůbec do lesa dostal a jak je v něm dlouho? Proč si nemůže vzpomenout? A co když je to vlastně úplně jinak?


Kapitola 2
Kapitola 3

Les neviditelných lišek I

9. listopadu 2016 v 19:33 | Ann Taylor
Po velmi, velmi dlouhé době přináším něco nového do rubriky s mými literárními díly, a to rovnou vcelku originální příběh inspirovaný jedním hororovým filmem a lehce jednou exotičtější mytologií, ale to jen tak, že se to prakticky projeví až v závěru, který je zatím v nedohlednu (možná, možná trochu víc, nejsem si ještě jistá). Nyní zde zveřejňuji jen první část, ne příliš dlouhou, spíš takový úvod, jelikož tohle píšu velice pomalu. Snažím se totiž o temnou atmosféru, v níž převládá strach, jenž se pomalu stává přímo surovým, a kde koliduje racionalita s šílenstvím. Kde se všechno může odehrávat přesně tak, jak je popsáno, nebo může být hlavní hrdina na pokraji šílenství a skutečné není nic. Mám takové zápletky ráda, a i když vím, kde leží pravda a k čemu chci dojít, dlouho to snad nebude zřejmé.

Anthropoid

5. listopadu 2016 v 14:59 | Ann Taylor |  Thriller/ Drama
Originální název: Anthropoid
Země: VB, ČR, Francie
Rok: 2016

Tento film patří do kategorie snímků s ohromnou propagací a aurou neskutečné klády, která všechny dostane do kolen. A když pak člověk poslouchá pocity těch, jež ho viděli v kině, má dojem, že bitva o Minas Tirith se může jít zahrabat, ač tady bude z desetitísíců skřetů německá jednotka a z Aragorna s Gandalfem pár odbojářů. Navíc je to zahraniční snímek o něčem, co je součástí naší reálné historie, a jakmile pak člověk slyší, že se někteří čeští diváci ptali, jestli se to jako fakt stalo, opravdu to v něm něco zanechá. I ve mně. Jenže ve mně jen do chvíle, než jsem ho konečně viděla taky.


Technologie jsou zlo!

23. října 2016 v 21:20 | Ann Taylor |  Přemýšlím o světě
A pokrok ještě větší!

Kolik lidí už bohužel tohle křičí i tady na blogu? Já ne. Už jsem na toto téma a v tomto duchu dokonce jednou (dvakrát) psala. Zde. A zde. Ale to první hlavně je dlouhý článek, a já vím, že ho nikdo z těch lenochů schovávajících se mezi vámi nečetl. Navíc obsahuje běžné, suché argumenty, kterým všem plačkám nad dobou oči nevytřu. K tomu bych totiž zjevně potřebovala pořádně savej kapesník. Takže se to asi nestane ani tímhle, zvlášť, když neumím psát krátce, ale přesto píšu, protože ostříhat už jsem se konečně byla, a tak nemám, co lepšího na práci.

Podnájem ve vězení (problémová slova 17)

15. října 2016 v 19:38 | Ann Taylor |  Správnopis
Po nějaké době pro vás mám opět článek se sérií slov, která se často špatně používají. Ale nepůjde o špatně psaná či vyslovovaná, ale tentokrát o slova, jež existují v obou možnostech, akorát, že znamenají něco jiného a používají se v jiných případech, a jedno, u něhož zase mnoho lidí nezná skutečný rozsah a chybně si pod ním představuje jen jednu věc. A protože už se hezky zabydluji ve svém oboru, budou i tato slova, či spíše tyto pojmy také z mého oboru. Zkrátka z právničiny. Ale nelekejte se, uvidíte, že i vy je docela běžně používáte.

Další články