Má další tvorba:
Geografie a demografie zemí za Zdí z Písně ledu a ohně

Kočkopes

Středa v 13:00 | Ann Taylor |  Téma týdne
Budeme plivat, miláášku, budeme plivat na všššechny ty ošklivé youtubery, na ty proradné za kamerou. Miláášku, to bude krása, zlí hobitci, Glum!
Ale ne, nebudu na nikoho plivat. A kupodivu moc ne ani na blog. Protože tématem není porovnání obřího Youtube a maličkého blog.cz, ale Youtube a blog. Nabízelo by se tedy psát o propojení těchto dvou fenoménů, jenže já si nemyslím, že to jde. Na to jsou příliš odlišné. Asi jako když chcete propojit kočku a psa. V podstatě to můžete zkusit, ale...

(Kudy vylučuje? KUDY?!)
 

Uteč

14. října 2017 v 14:51 | Ann Taylor |  Horory
Originální název: Get Out
Země: USA
Rok: 2017

Má recenze tohoto filmu je k přečtení >>zde.

To byl víkend!

18. září 2017 v 9:01 | Ann Taylor |  Její Velkoúžasnolepost
Měl být poklidný. Pohodový. Všechno jsem měla vyřídit během pátka a sobotního rána a pak si užít lenošení s hnusným počasím za okny. Teda mně zase tak hnusné nepřijde, mám ho celkem ráda. Podzim. Kdy ale člověku věci vyjdou, jak si naplánoval? Já vám to řeknu. Když vstupenku do kina zaplatí předem, takže jít musí, pokud nechce skoro dvě kila vyhodit oknem. A přestože není tak těžké vyhodit dvě kila oknem, zvláště, jsou-li to dvě kila peří a ne dvě kila olova, ne každému by se chtělo. Takže akorát Americký zabiják vyšel podle plánu. Voda, opět, rozhodně ne. Byt, kde bydlím, je zjevně na vodu extra citlivý! To takový internet, s ním problém ještě nebyl!
 


Annabelle 2: Zrození zla

15. září 2017 v 10:15 | Ann Taylor |  Horory
Originální název: Annabelle: Creation
Země: 2017
Rok: USA

Má recenze tohoto filmu je k přečtení >>zde.


Dekáda

11. září 2017 v 10:07 | Ann Taylor |  Co se s blogem děje?
Včera mi skončila dovolená, byla jsem v kině na Tom, o čemž snad někdy, a dnes můj blog slaví deset let. Víte, docela jsem se těšila, až budu psát článek o desátém výročí. Až budu moct prohlásit, že bloguji celou dekádu (ve skutečnosti toto proběhlo už v březnu, protože tehdy blog vznikl, ale 11. září jsem z něj vymazala celý nanicovatý obsah předchozího půlroku a rebootovala ho), že tu byl se mnou od druháku na střední, přes celou vysokou a přes počátky v pracovním životě, že jsem to nevzdala, pořád mě to baví a jsem na svůj blog pyšná. A já jsem. Akorát přišlo to, čeho jsem se poslední dobou obávala, hodně k tomu měla nechuť, ale teď už to brát zpátky nechci.

Orlík

2. září 2017 v 19:56 | Ann Taylor |  Fotím
Minulou sobotu jsme byli na Orlíku. Znáte to, vyrazit si s rodinou, zbavit se pár mrtvol a tak. Pěkně jsem se tam spálila, ale když to srovnám s dneškem, kdy tu sedím ve svetru a prádlo mi schne už dva dny bez jediné indikace toho, že by chtělo konečně uschnout, asi to bylo příjemnější. I když, nebyl to jen Orlík. Nejprve jsme zastavili v Čimelicích na výstavě květin. Žhavé slunce mezi záhony a květináči, perné dusno ve sklenících. Ale barvy, tvary, květy a vůně za to stály, a nákup kaktusů, třešní, popínavek a klobouku pro mě taky. Nikdy jsem nenosila klobouky. Nedávno jsem si koupila jeden, takový ten velký, kdy se vám krempa vlní kolem hlavy, ale zatímco na nákupech se sourozenci, kde obvykle neustále blbneme, mi ani nepřišlo, že ho mám, nosit ho i běžně chce víc odvahy. Ta moje přitom zatím zůstává u výrazných rtěnek. Teď jsem si však koupila menší, letní, klasický, a vlastně se mi líbilo mít ho na hlavě. Takže se samozřejmě počasí obrátilo v podzim, protože nemůžu nosit něco nového, co bych opravdu nosit chtěla. To je jak když si koupím super jarní bundu, protože je jaro a ani ne dvacet stupňů, a udeří vedra, jež nepoleví měsíce, takže v té bundě bych se upekla a dostanu se do ní až na pozdim.

Seriál Sousedé, část II

23. srpna 2017 v 16:33 | Ann Taylor |  Přemýšlím o světě
První část článku o novém českém seriálu, jenž mě nechal v úžasu zírat na youtube se zornicemi rozšířenými jak po kilu koksu, toho topenářského, už jsem vám uvedla zde. Shrnula jsem v něm o co jde, proč o tom vůbec píšu a nastínila jeho hrůzné poselství. V této druhé části se k němu zase vrátím, ale nejdřív vás seznámím se zbytkem úžasně promyšlených scén, jichž jsem byla svědkem.

Seriál Sousedé, část I

22. srpna 2017 v 15:27 | Ann Taylor |  Přemýšlím o světě
Měla jsem výpadek příčetnosti. Jinak nelze odůvodnit, že jsem si pustila úvodní díl nového seriálu TV Barrandov - Sousedé. Četla jsem na to totiž spoustu příšerných recenzí (recenzí tvrdících, že je to příšerné), a nedivila jsem se. České seriály pro mě skončily... Četnické humoresky, Strážce duší. Někdy v té době. Ale protože jsem vcelku masochistka (po částech taky), řekla jsem si, že zaplácnu jednu třičtvrtě hodinu tímto novým, vrcholným počinem našich filmařů. A byla to taková bomba, že mi na to jeden článek nestačí.

Galerie Evoluce

19. srpna 2017 v 11:14 | Ann Taylor |  Fotím
Ze zvěřince, který jsem vám představila v předchozím článku, jsem v Paříži zamířila do Grand Galerie de l'Evolution, která je součástí areálu Jardin des plantes stejně jako zvěřinec, tedy mezi další zvířata, kam jsem to nejdřív neplánovala, ale když už jsem byla na místě a do 26 se zde neplatí vstupné, proč ne, a ta mě naprosto uchvátila. Přirozeně v nich žádná nebyla živá. Vycpaná a umělé modely. Alespoň spousta vystavených mořských živočichů nebyla z pochopitelných důvodů nikdy původně živá a i další, hlavně ty nejméně "zabezpečené" mi připadaly, že jsou umělé a ne vycpané. Ale zato nádherné. Sice na mnoha štítcích nebyly anglické informace, takže u některých zvířat, která neznám, jsem netušila jejich anglický, potažmo český název, zato jsem se mohla posadit na mnoho laviček, přímo z nich si vytáhnout karty o spoustě témat ze zoologie a biologie vůbec a přečíst si je ve francouzštině, angličtině a němčině. Takže jsem tam strávila spoustu času. Hlavně tedy procházením mezi zvířaty, protože jejich výstava je opravdu úchvatná. Už když vejdete, spatříte tohle (tady vyfocené již z patra, vchází se z druhé strany, takže procházíte přímo pod kostrou):

Nová adresa, nový blog!

15. srpna 2017 v 11:23 | Ann Taylor |  Co se s blogem děje?
Ne, neděste se, prosím! Není potřeba. Titulek říká nová adresa a ano, mám nový "osobní" blog na nové adrese. Respektive jsem si ke svému archivu na blogspotu založila zbrusu nový blog, který má pojmout úplně všechno, co tento, a dokonce i staré články z tohoto blogu. Tedy ty, jež za to stojí, samozřejmě, žádná provozní sdělení nebo nesmyslné blbiny. A možná ani nepřestěhuji všechny rubriky, případně nějakým způsobem zásadně pozměním zveřejnění mých grafických děl. Všechno teprve v budoucnu, protože zatím je nový blog zcela prázdný se základním vzhledem a opravdu na něm pracovat můžu až po večerech. Co je ale podstatné, že tento blog tím nezaniká.

Další články