Má další tvorba:
Nová povídka Jsem to, co jsem z Agents of S.H.I.E.L.D a Strážců galaxie
Rozbor kandidátů na Azora Ahaie z Písně ledu a ohně


Émile Zola - Nana

Úterý v 8:43 | Ann Taylor |  Knižní recenze
Originální název: Nana
Rok vydání: 1880
Rok vydání v ČR: 1921

Vzpomínám si, že o této knize jsme se kdysi učili na střední v literatuře, a že jsem nikdy příliš netoužila si ji přečíst. Před Vánoci jsem ale procházela knihkupectví a ani největší jednorázová nálož bichlí, jakou jsem si kdy pod stromeček přichystala, mi nestačila. Neměli ale zrovna Inferno (až teď už jsem ho konečně sehnala) a já chtěla alespoň něco. Přičemž mě mezi fantasy, detektivkami ani thrillery nic nezaujalo, takže jsem sáhla po klasice a zvolila si Nanu. Nemůžu říct, že bych litovala, i když dělo to taky není.
 

Nevědomky supertrendy?

18. června 2017 v 16:44 | Ann Taylor |  Přemýšlím o světě
Dozvěděla jsem se, že jsem strašně cool. A to beze snahy a dokonce bez mého vědomí! Protože vědomě jsem moc cool nebyla. Když jsem četla závěrečnou řeč, poprvé v životě, klepal se mi hlas. A to jsem ani nevnímala veřejnost, vlastně ani obžalované a sotva senát, ale stejně se mi hlas klepal. Ale jsem prej cool. Prý dávám na odiv, jak jsem přijala sama sebe. Jak se nestydím za svůj vzhled. Protože, a to se podržte, protože jsem pihatá.

Když máte šikovné sousedy a trochu štěstí

11. června 2017 v 15:07 | Ann Taylor |  Její Velkoúžasnolepost
Víte, co je dané? Pokud vás čeká týden, kdy musíte v pondělí přichystat obvyklou práci, v úterý vypadnout do Prahy (před šestou ráno, kdo ještě neni mrtvej před šestou ráno?!), ve středu se připravit na obhajobu a čtvrtek a pátek trávit u soudu, tedy nemáte čas některý ze dnů obětovat řešení náhlého problému, rozhodně se objeví problém. A tak se objevil i u mně.
 


Ouija: Zrození zla

24. května 2017 v 8:42 | Ann Taylor |  Horory
Originální název: Ouija: Origin of Evil
Země: USA
Rok 2016

O prvním filmu Ouija, jemuž jsem se tu už věnovala, jsem neměla valné mínění. Byl velmi průměrný, očekávatelný, místy otravný, potěšil mě pouze rolí Lyn Shaye, velice sympatické dámy, která se tu ocitla na nečekané straně zla, a drobným překroucením toho, že pravda ležela úplně jinde, než k čemu se původně postavy dobraly. Napravil tento díl, tento prequel vysvětlující původ oněch duchů matky a dcery, můj dojem? Snad jen v tom ohledu, že jsem s ním neztratila žádný čas. Stihla jsem ho zhlédnout cestou autobusem z Budějovic domů místo toho, abych poslouchala hudbu a koukala z okna, takže jsem o nic nepřišla. Jinak mizérie.


Chlapec

14. května 2017 v 14:33 | Ann Taylor |  Horory
Originální název: The Boy
Země: USA
Rok: 2016

Když jsem tento film pouštěla, myslela jsem si, že půjde o klasický horor s panenkou, duchy a mladou ženou, jíž nakonec půjde v odlehlé britské samotě o život. A dlouho tak také působil, nic výjimečně nepřekvapovalo a já vlastně jen čekala, kdy ten boj o život začne. Jenže pak to přišlo!


Konec Němců aneb Týden falešného jara 2

9. května 2017 v 14:57 | Ann Taylor |  Fotím
Konečně přináším druhou část fotek z připomínky prvních a posledních dnů druhé světové války na Šumavě, konkrétně na Kvildě. Ovšem teď, hlavně proto, že už šlo do tuhého, bylo představení o něco zajímavější. Jen některé fotky, abych je nevydávala za svoje, jsou od mého bratra. Nevím přesně které, ale patrně to budou ty z větší výšky a s menším množstvím překážejících lidí před námi, protože bratr si s sebou vzal i stativ, a když zjistil, že mu v tom sněhu blbě stojí, držel ho v ruce a fotil nám nad hlavami. Jako obrácená selfie trojtyčka.

Zde se zatím účastníci připravují a přijímají poslední pomazání instrukce.

Vince Flynn - Americký zabiják

4. května 2017 v 9:39 | Ann Taylor |  Knižní recenze
Originální název: American Assassin
Rok vydání: 2010
Rok vydání v ČR: 2012

Americký zabiják je dvanáctý díl série s postavou Mitche Rappa v hlavní roli a přečetla jsem si ho hlavně proto, že se připravuje film s Dylanem O'Brianem, do kterého je cvok Jeannie. Naštěstí ale nevadí, že jde o součást série, protože sice nevím jak jiné díly, avšak tento nenavazuje na předchozí. Je návratem k začátkům Mitchovy kariéry, ukazuje jeho výcvik, první mise a cestu, na níž se z něj stalo to, co je. Neexistující zabiják CIA.

Zabrání Sudet aneb Týden falešného jara

1. května 2017 v 19:05 | Ann Taylor |  Fotím
Jak nejspíš všichni víte, v těchto dnech se po republice a i jinde po světě slaví konec druhé světové války. Protože jsem dosud pobývala hlavně v Plzni, chodila jsem se dívat na ukázky techniky a konvoj svobody tam. Teď se nám ale naskytl důvod, proč změnit plány, a to když se jeden příbuzný účastnil ukázky událostí z roku 38 a 45 na Kvildě a v okolí. Rozhodli jsme se tedy vyrazit a na scénky a především finální bitvu se podívat. A rozhodně nelituji, i přesto, že vzhledem k počasí na konci minulého týdne jsme se brodili bahnem. Doslova. Doslova doslova.


Dawn French - Rosiina metoda

24. dubna 2017 v 14:56 | Ann Taylor |  Knižní recenze
Originální název: According to Yes
Rok vydání: 2015
Rok vydání v ČR: 2017

Druhá kniha, kterou jsem od Buclaté dámy z Harryho Pottera četla vedle Tak trochu úžasní, kde jsem měla touhu všechny postavy spráskat na hromadu, je odlišná v tom, že v ní mám touhu je spráskat jen sem tam. Nejde už totiž o šokující přehlídku rodinných příslušníků děsivě mimo měřítka, ale spíš o přehlídku rodinných příslušníků začínajících objevovat, co jim v životě svázaném stylem bohatých podnikatelů tak zoufale chybělo. A to ve chvíli, kdy mezi ně, zvyklé na vše říkat ne, vrazí tornádo Rosie, která zásadně říká ano.

Ony tě ty racionální úvahy přejdou!

21. dubna 2017 v 12:36 | Ann Taylor |  Téma týdne
Původně jsem chtěla tento článek nazvat Logické lapsy, potom zase hezky česky Jak si nadělat do úst v poněkud ostřejší verzi, avšak po zhlédnutí jedné diskuze a nálezu v názvu uvedeného komentáře jsem neodolala. Ano, je to tak. Už mám zase chuť poučovat a rýpat a současné téma týdne se mi k tomu skvěle hodí. Sice se říká mluviti stříbro, mlčeti zlato, ale já si všimla, že mi víc sluší stříbro. Navíc v porovnání s ostatními komentáři v té konkrétní diskuzi působil tento ještě nevinně, avšak zděsil mě zdaleka nejvíc. Takže ani mlčet nemůžu. Akorát tentokrát nemám screeny, jelikož je to sbírka shromážděná během delší doby. Hezky práskačsky zapisovaná do notýsku. A nebojte, neracionální emoce do toho netahám. Náhlý útok, který na mě podnikla rýma, mi dovoluje leda tak sedět a tupě zírat na monitor. Natož se vztekat.

Další články