Má další tvorba:
Přepracovaná recenze druhého dílu Pána prstenů
Historie Dorne z Písně ledu a ohně
Teorie o původu Tyriona Lannistera


Ouija: Zrození zla

Středa v 8:42 | Ann Taylor |  Horory
Originální název: Ouija: Origin of Evil
Země: USA
Rok 2016

O prvním filmu Ouija, jemuž jsem se tu už věnovala, jsem neměla valné mínění. Byl velmi průměrný, očekávatelný, místy otravný, potěšil mě pouze rolí Lyn Shaye, velice sympatické dámy, která se tu ocitla na nečekané straně zla, a drobným překroucením toho, že pravda ležela úplně jinde, než k čemu se původně postavy dobraly. Napravil tento díl, tento prequel vysvětlující původ oněch duchů matky a dcery, můj dojem? Snad jen v tom ohledu, že jsem s ním neztratila žádný čas. Stihla jsem ho zhlédnout cestou autobusem z Budějovic domů místo toho, abych poslouchala hudbu a koukala z okna, takže jsem o nic nepřišla. Jinak mizérie.

 

Chlapec

14. května 2017 v 14:33 | Ann Taylor |  Horory
Originální název: The Boy
Země: USA
Rok: 2016

Když jsem tento film pouštěla, myslela jsem si, že půjde o klasický horor s panenkou, duchy a mladou ženou, jíž nakonec půjde v odlehlé britské samotě o život. A dlouho tak také působil, nic výjimečně nepřekvapovalo a já vlastně jen čekala, kdy ten boj o život začne. Jenže pak to přišlo!


Konec Němců aneb Týden falešného jara 2

9. května 2017 v 14:57 | Ann Taylor |  Fotím
Konečně přináším druhou část fotek z připomínky prvních a posledních dnů druhé světové války na Šumavě, konkrétně na Kvildě. Ovšem teď, hlavně proto, že už šlo do tuhého, bylo představení o něco zajímavější. Jen některé fotky, abych je nevydávala za svoje, jsou od mého bratra. Nevím přesně které, ale patrně to budou ty z větší výšky a s menším množstvím překážejících lidí před námi, protože bratr si s sebou vzal i stativ, a když zjistil, že mu v tom sněhu blbě stojí, držel ho v ruce a fotil nám nad hlavami. Jako obrácená selfie trojtyčka.

Zde se zatím účastníci připravují a přijímají poslední pomazání instrukce.
 


Vince Flynn - Americký zabiják

4. května 2017 v 9:39 | Ann Taylor |  Knižní recenze
Originální název: American Assassin
Rok vydání: 2010
Rok vydání v ČR: 2012

Americký zabiják je dvanáctý díl série s postavou Mitche Rappa v hlavní roli a přečetla jsem si ho hlavně proto, že se připravuje film s Dylanem O'Brianem, do kterého je cvok Jeannie. Naštěstí ale nevadí, že jde o součást série, protože sice nevím jak jiné díly, avšak tento nenavazuje na předchozí. Je návratem k začátkům Mitchovy kariéry, ukazuje jeho výcvik, první mise a cestu, na níž se z něj stalo to, co je. Neexistující zabiják CIA.

Zabrání Sudet aneb Týden falešného jara

1. května 2017 v 19:05 | Ann Taylor |  Fotím
Jak nejspíš všichni víte, v těchto dnech se po republice a i jinde po světě slaví konec druhé světové války. Protože jsem dosud pobývala hlavně v Plzni, chodila jsem se dívat na ukázky techniky a konvoj svobody tam. Teď se nám ale naskytl důvod, proč změnit plány, a to když se jeden příbuzný účastnil ukázky událostí z roku 38 a 45 na Kvildě a v okolí. Rozhodli jsme se tedy vyrazit a na scénky a především finální bitvu se podívat. A rozhodně nelituji, i přesto, že vzhledem k počasí na konci minulého týdne jsme se brodili bahnem. Doslova. Doslova doslova.


Dawn French - According to Yes

24. dubna 2017 v 14:56 | Ann Taylor |  Knižní recenze
Originální název: According to Yes
Rok vydání: 2015
Rok vydání v ČR: v českém překladu zatím nevyšlo

Druhá kniha, kterou jsem od Buclaté dámy z Harryho Pottera četla vedle Tak trochu úžasní, kde jsem měla touhu všechny postavy spráskat na hromadu, je odlišná v tom, že v ní mám touhu je spráskat jen sem tam. Nejde už totiž o šokující přehlídku rodinných příslušníků děsivě mimo měřítka, ale spíš o přehlídku rodinných příslušníků začínajících objevovat, co jim v životě svázaném stylem bohatých podnikatelů tak zoufale chybělo. A to ve chvíli, kdy mezi ně, zvyklé na vše říkat ne, vrazí tornádo Rosie, která zásadně říká ano.

Ony tě ty racionální úvahy přejdou!

21. dubna 2017 v 12:36 | Ann Taylor |  Téma týdne
Původně jsem chtěla tento článek nazvat Logické lapsy, potom zase hezky česky Jak si nadělat do úst v poněkud ostřejší verzi, avšak po zhlédnutí jedné diskuze a nálezu v názvu uvedeného komentáře jsem neodolala. Ano, je to tak. Už mám zase chuť poučovat a rýpat a současné téma týdne se mi k tomu skvěle hodí. Sice se říká mluviti stříbro, mlčeti zlato, ale já si všimla, že mi víc sluší stříbro. Navíc v porovnání s ostatními komentáři v té konkrétní diskuzi působil tento ještě nevinně, avšak zděsil mě zdaleka nejvíc. Takže ani mlčet nemůžu. Akorát tentokrát nemám screeny, jelikož je to sbírka shromážděná během delší doby. Hezky práskačsky zapisovaná do notýsku. A nebojte, neracionální emoce do toho netahám. Náhlý útok, který na mě podnikla rýma, mi dovoluje leda tak sedět a tupě zírat na monitor. Natož se vztekat.

Thomas Harris - Hannibal

10. dubna 2017 v 12:54 | Ann Taylor |  Knižní recenze
Originální název: Hannibal
Rok vydání: 1999
Rok vydání v ČR: 1999

Tuto knihu jsem si pořídila od jedné blogerky (před drahnou dobou, ale jak říkám zas a znova, jsem prudce aktuální), i když dobře znám film natočený podle ní. Nevadilo mi, že mě nemá čekat překvapení. Nejvíc ze všeho jsem se těšila, až zase nahlédnu do záhadné mysli doktora Lectera a přečtu si děsivý popis jeho i těch více nevinných činů. To jsem totiž ještě nevěděla, že mě jedno velké a šokující překvapení čeká - tato kniha totiž končí jinak než film Hannibal a opravdu jsem na to vyvalila oči.

Jít bych šel, zabít bych zabil

28. března 2017 v 8:15 | Ann Taylor |  Správnopis
Aneb zvláštní úkaz, možná bych už mohla říct fenomén, kdy lidé z nějakého důvodu cpou do věty dvě slovesa, respektive zkouší scuknout souvětí do věty jednoduché, aniž by tento problém odstranili. Protože čím nejlépe začít nový den? Samozřejmě poučováním, co děláte blbě.

Kruhy

15. března 2017 v 12:25 | Ann Taylor |  Horory
Originální název: Rings
Země: USA
Rok: 2017

Stejně jako předchozí dva filmy anoncuje i tento, že k němu existuje knižní předloha od Kodžiho Suzukiho, ale nenechte se zmást. Tyto adaptace včetně nejnovějších Kruhů s ní nemají mnoho společného a s jejími pokračováními už vůbec nic. Žijí si vlastním životem, vypráví vlastní příběh, mají dokonce vlastního nadpřirozeného "záporáka" s vlastní historií (Sadako byla něco trochu jiného než Samara) a proto nemám tohle neustálé spojování ráda. Jako samostatné dílo se mi ale předchozí filmy líbily. Udržel si i tento příčku?


Další články