Má další tvorba:
Článek o chudbě Weasleyových, která není zase taková
Recenze knihy Ať vejde ten pravý
Báseň Husa


>>Blog přestěhován z valné většiny za lepším, na tayloroviny.blogspot.com<<


K tomu mi dopomáhej Bůh!

13. dubna 2018 v 10:11 | Ann Taylor
Docela mě pobavila otázka, kterou jsem našla a dokonce se s ní i osobně setkala, prý "na co se u soudu přísahá u nás" a "na co se pokládá ruka". A já si uvědomila, že se spousta lidí třeba už i ve škole naučí základy práva nebo procesu, ale ty každodenní drobnosti chodu soudní síně netuší, a to je kolikrát znervozňuje víc než samotná projednávaná věc. Takže proč si to neshrnout (alespoň co se týče civilního řízení, tedy zjednodušeně toho, kde jste s někým ve sporu a nejde o trestní věc, o kterém to teď bude).
 

Proč, kurňa, ne homosexuální manželství?

12. dubna 2018 v 9:38 | Ann Taylor |  Přemýšlím o světě
Jen pár věcí nedokážu pochopit. Jednou je třeba stalkování celebrit, o té už jsem psala zde. Druhou pak nesmyslná a hysterická averze k homosexuálním sňatkům. Aneb když už ne bigotní výkřiky , že cokoli jiného krom heterosexuálního slintání po mladých holkách je úchylný, tak alespoň výkřiky, že co s tím lezou na veřejnost, mají hento registrované cosi, tak co by ještě chtěli, nakazí děti, rozvrátí tradiční rodinu a podobně. Tu urputnou snahu upírat lidem normální práva v bláznivém přesvědčení, že umožnit jim dělat to, co ostatní, jim nějak dává práva navíc. Páč ve zkratce - partnerství není rovno manželství, homosexualita nejde natlouct výchovou - nebo mi vysvětlete, proč mají homosexuální děti heterosexuální rodiče, chtěli by úplně stejná práva jako každý jiný, proto s tím chodí na veřejnost, a... jaké ohrožení pro tradiční rodinu znamená ženatý gay, jaké už ale neznamená gay svobodný?

Při rozvodu vás nikdo neobhajuje

21. března 2018 v 14:47 | Ann Taylor
Ať je sebedrsnější.

V minulém článku jsem už naznačila, že přestože z tohoto blogu mizí většina věcí, nehodlám ho úplně ukončovat a naopak mě láká znovu otevřít rubriku věnující se mému oboru, i když už do ní nebudou přibývat přednášky. Že bych do ní spíš umístila nějakou praktickou radu, protože k soudu nebo jiným institucím se můžete snadno dostat taky. Stačí říct. Nemusíte se s nikým ani soudit, třeba jen potřebujete upravit něco, co vám může upravit jen soud. Nebo se nemůžete dohodnout na rozdělení nemovitosti. A tak. A přestože to nedělám dlouho, už jsem se setkala se spoustou případů nepochopení nebo nejasností, kvůli kterým lidi vlastně neví, do čeho jdou.

Dnes proto krátce uvedu tři věci, které slýchám dost často, a dají se shrnout jako smotání trestního a civilního (občanského) řízení dohromady. Tedy motání obhajoby a právního zastoupení, motání žaloby a obžaloby a motání odsouzení a uložení povinnosti. Protože kolikrát slyším "a co když mě odsoudí mu to zaplatit všechno", nebo "a když mě bude někdo žalovat, budeš mě obahjovat" a podobně. Většinou lidé chápou obsah, ale mají totální guláš v pojmech a potom je komplikované i najít si správné informace, pokud nechtějí hned platit právníka. Jako že v mnoha případech to není třeba. Přitom to není těžké.
 


Pověste ho a tlučte po koulích!

17. března 2018 v 20:48 | Ann Taylor |  Přemýšlím o světě
Pouštím se na tenký led. Tenký led lidové spravedlnosti a lynče. Jenže co naplat, mně tyhle věci nikdy sympatický nebyly, taky jsem si přeseděla zadek, a než mě pustí křeče, potřebuju se něčím zabavit. Zkrátka, možná jste zaslechli o případu, kdy muž z Prachatic týral na videu psa. Já si toho všimla hlavně proto, že jsem z prachaticka, a ač dotyčného neznám, podívala jsem se na článek. A bohužel i do diskuze.


Zbytek článku si přečtěte >>zde.

Novinky roku dvoutisícího osmnáctého

28. února 2018 v 13:48 | Ann Taylor |  Co se s blogem děje?
Asi je to celkem zbytečný článek, ale řekla jsem si, že je nefér nechat tady všechno mizet a nic nevysvětlit. Třeba vás tak i nechat myslet, že odsud články mizí samy od sebe a že má aktivita už není vůbec žádná. Že se blogu nevěnuji a ten se zbláznil. No, je to pravda zčásti - zejména tento týden, protože jsem odnesla noťas do servisu a stále ještě čekám na zprávu, co mu je a kolik by stála oprava. Protože on je ten, kdo se zbláznil. A na mém tabletu... teda spíš minitabletu se nemůžu na blog přihlásit. Ať dělám co dělám, blog.cz je adresa, nad kterou lenovo zřejmě ohrnuje nos.

Jak jsem neměla ráda čerty aneb Tradice na hraně

5. prosince 2017 v 17:55 | Ann Taylor |  Přemýšlím o světě
Dnešní den je ideální pro sepsání článku, jehož téma mě doprovázelo roky. Dřív jsem se k němu nedostala proto, že v době, kdy jsem založila blog, by byl článek na téma čertů silně mimo jeho zaměření (navíc mi na střední byli ukradení) a v době, kdy jsem už své názory publikovala, byli čerti ukradení všem z mé rodiny, jelikož skoro všechny děti odrostly. Ovšem ještě pár let předtím jsem se této prosincové šarády účastnila taky a zvlášť jako malé dítě jsem ji opravdu neměla ráda (s výjimkou užívání si nadílky). Ne tak moc kvůli strachu z čertů. Upřímně si nepamatuju, jestli jsem se bála. Ale kvůli tomu krásnému a rozšířenému zvyku provozovat různé tradice na hraně vhodnosti a dělat si při té příležitosti prdel z dětského strachu a nechuti.

Zbytek článku si přečtěte >>zde.

Kočkopes

15. listopadu 2017 v 13:00 | Ann Taylor |  Téma týdne
Budeme plivat, miláášku, budeme plivat na všššechny ty ošklivé youtubery, na ty proradné za kamerou. Miláášku, to bude krása, zlí hobitci, Glum!
Ale ne, nebudu na nikoho plivat. A kupodivu moc ne ani na blog. Protože tématem není porovnání obřího Youtube a maličkého blog.cz, ale Youtube a blog. Nabízelo by se tedy psát o propojení těchto dvou fenoménů, jenže já si nemyslím, že to jde. Na to jsou příliš odlišné. Asi jako když chcete propojit kočku a psa. V podstatě to můžete zkusit, ale...

Zbytek článku si přečtěte >>zde.


Článek na téma YouTube a blog

Další články