Má další tvorba:
Dvacátá část fanpovídky Dračí píseň z Písně ledu a ohně
Recenze filmu Midnight Man


>>Blog přestěhován z valné většiny na tayloroviny.blogspot.com<<


Říjen 2007

Navždycky (IIIx8)

25. října 2007 v 5:00 | Ann Taylor
"Něco se stalo! Já to tušila!"
"Saro, tak přece nestraš..co takhle změnit téma?" Nick se pokusil usmát. Ale moc mu to nešlo.
Gil se nečekaně zvedl a vzal do ruky mobil.
"Panebože! Sanitku!" Jim se sám nezmohl na to, aby ji zavolal.
Greg se okamžitě rozběhl k Aileen, ležící bezmocně na zemi. Bylo jediné místo, kde ji mohla kulka zranit. A odtud jí vytékala temná krev....ještě pořád...
"Aileen! Slyšíš mě! Ailie!" klekl si na kolena vedle ní. Žila. Těžce, hodně těžce dýchala.
"Ailie...vydrž...prosím..." vydechl, ale do očí se mu vehnaly slzy, když se podíval, kam ji kulka zasáhla.
"Gregu...já...to nešlo..." Dusila se. Nemohla už skoro mluvit. Slyšel, že Cath volá sanitku.
"Nemluv...vydrž..už tu bude sanitka..."
"Vím o...tobě...ale...nešlo..." musela se odmlčet, aby nabrala trošku dechu. Třásla se v křeči. "my dva..nešlo..to. Přátelé...Gregie?" a zvedla z posledních sil ruku k jejich dávnému pozdravu. Greg ji stiskl jako za těch šťastných dob.
"Navždycky Ailie..."
Dusila se...už se nemohla nadechnout.
"Budou tu každým okamžikem." sdělovala Cath Jimovi. Greg věděl, že to je zbytečné. Aileen se naposledy zachvěla ve smrtelné křeči...silně mu stiskla ruku...na rozloučenou...pak stisk povolil...její tělo se uvolnilo z napětí...slzy se nekontrolovatelně vyřinuly z očí...z oblohy začaly padat těžké kapky ledového deště.
"Jime? Já volám, jest..."
"Pošli sem..." polkl a chystal se to vyslovit "coronera Gile."
"Cože? Co se stalo?" ale Jim to položil.
"Gile? Něco se stalo?" Sara zbledla. Ostatní měli vyděšený výraz. Gil se na ně pomalu otočil.
"Někdo zemřel." Prošla jim hlavou stejná myšlenka...snad ne Greg! A...a co Cath?!

Pršelo. Ne moc, ale dešťové kapky byly velké a studené. Stáli tam a čekali, až budou moci odjet. Jakoby necítili ten proud vody dopadající na jejich hlavy. To nebylo důležité.
Auto s Moreem už bylo na cestě na velitelství, poblíž, mezi policejními auty, stál vůz coronera.
"Gregu...musím ji odvézt." David se skláněl nad Aileen. Greg ji nechtěl opustit. Pořád tam klečel, bylo mu jedno, že má kalhoty úplně mokré. Pořád ji držel za bezvládnou ruku, nechtěl se s ní navždy rozloučit.
"Gregu, pojď...musíme jet.." Cath ho vzala za ramena. Odvedla ho do auta. Jim stál a díval se, jak David nakládá tělo do auta a odjíždí. Pak sám nasedl a rozjel se za ním, stejně jako ostatní. Cath se rozhodla, že se do domu vrátí později. Měla jen nůž, který tam našli policisté. To bohatě stačilo. Nemohla nechat Grega jet samotného. Za celou cestu nepromluvil, díval se stále jen na ruku, kterou ještě před chvílí držel svou Aileen.
Auto zastavilo. Policisté vyvedli Richarda Morea a vedli ho do vyslýchací místnosti. Kriminalisté čekali s obrovskou nervozitou a strachem na chodbě. Nevěděli sice jistě, že právě tohohle muže jeli Cath a Greg zatýkat, ale strach se prohloubil.
Po pár nekonečných minutách přijelo auto coronera.
Warrick vyšel ven.
"Davide...kdo..." nedořekl.
Přijela další auta. Z jednoho vystoupila Cath. Otevřela dveře spolujezdce a nechala vystoupit zdrceného Grega. Z dalšího pomalu vystoupil Jim.
"Ne.." Warrick se pomalu nadechl. "Aileen.." David přikývl.
Greg pomalu procházel okolo ostatních. Sara se na něj podívala. Nikdo nenašel odvahu něco mu říct. Zastavil se před Davidovým autem. Madison ho objala kolem ramen a odešla s ním do budovy.
Gil se podíval na Cath a na Jima. Jim zavřel oči a nepatrně pokýval hlavou. Cath došla až k nim.
"Já věděla, že se něco stane..." Sara se dívala někam za její hlavu.
"Vzal zbraň policistovi...a trefil se. Mohl to odnést kdokoliv." Cath věděla, že to bude ještě několikrát dopodrobna líčit.
"Chudák Greg..."
Seděl na židli ve své laborce. Zase si přehrával všechny ty okamžiky.
Seděl s Aileen v parku a probírali poznámky z přednášky. Byli hodně blízko. Každou chvilku se dotkli ruky toho druhého.
Procházeli městem chvilku před Vánoci a prohlíželi výlohy obchodu. Smáli se, drželi se za ruce..Všichni si mysleli, že spolu chodí, ale Aileen to vždy se smíchem odbyla. Jsou přece dobří přátelé.
Aileen mu doslova spadla do náruče, když vystupovala z vozíku horské dráhy.
....Pak ho Aileen políbila na rozloučenou a už ji neviděl. Nikdy...
Dnes s ní seděl v autě a jeli na místo činu...
Definitivně se zamiloval.
Aileen padá k zemi.....loučí se...navždycky..
Okolo bílé rakve stálo několik černě oblečených lidí. Greg měl i přes zataženou oblohu sluneční brýle. Po boku mu stála Sara, na druhé straně Madison s Nickem. Viděl přicházet Jima, detektivy-Aileeniny kolegy a policisty. Všichni z jejího oddělení, ale i spousta lidí z ostatních oddělení CSI. Žena, která přicházela a nekontrolovatelně se třásla pláčem, byla bezpochyby její matka. Muž vedle nejspíš otec. Nevnímal, co kdo kolem něj říká, co se kolem odehrává. Pořád upíral zrak na bílou rakev, která pomalu zajížděla do země.
Kousek za ním se ozvala střelba, policisté vzdali čest mrtvé. Naposledy se podíval na to místo. Před očima měl neustále ten okamžik. Ten osudný okamžik, kdy Aileen padla k zemi...kdy mu naposledy stiskla ruku...kdy naposledy vydechla...opět se mu z očí začaly kutálet slzy. Sara ho chytla za ruku. Nevnímal to...Přátelé..Navždycky...

Tak lidičky, to byla poslední část téhle "etapy". Plánovala jsem to od začátku. Skončilo to smutně, Grega jsem zatím nechala zažít to nejhorší, co se v mých povídkách odehrálo. Ale všechno nemůže končit šťastně a uznejte, že nemůžu nechat zemřít někoho z "původních" postav. Ale nekonačí to úplně. Prostě šmik, další, nikdo si příště nebude pamatovat. Greg bude asi ještě dlouho "nosit smutek." To se ještě uvidí. V dalších částech se asi nebude odehrávat GSR, i když by podle pořadí mělo...ale bude tam možná ta slíbená svatba.A le to by mohla být i svatba GSR. Myslím to tak, že tam bude svatba, ale i kdyby byla Gila a Sary, tak to nebude jen o nich, ale o všech. Povídek na ty dva je opravdu hodně. A navíc, už to není takové, jako u ostatních. Tam se fantazii opravdu meze nekladou, ale vztah Gila a Sary už v seriálu šel do finiše. A odlišit se od toho se mi nechce. Ale uvidíme uvidíme uvidíme...Bude to možná trvat o něco déle, protože rozjet další část je těžší, než dopisovat už rozjetou povídku. Tak si počtěte a napište, jestli jsem vás hodně naštvala tím, co jsem Gregovi provedla.

Víc už ne (IIIx7)

23. října 2007 v 18:14 | Ann Taylor
"Co myslíte, jak dlouho jim to bude trvat?" zeptal se Nick.
"Co já vim. Netuším, kam jeli. Jenom mi řekli, že jedou zatýkat. Jako by na tom dělali sami." Madison byla naštvaná, ale ne na ně. Kdyby totiž nemusela dělat ty pitomý papíry pro toho snad ještě víc pitomýho Ecklieho, mohla jet taky.
"A to jela s Brassem Aileen? To měl Greg určitě radost. No tak, nedělejte, že jste si toho nevšimli." Nick hovor nevzdával.
"Ale jo, všimli. Slušelo by jim to, co?"
"Tak to ty jsi ten pravej, kdo může někomu radit, Warricku."
"Hele, já nechci radit. Jenom konstatuju."
"Já jí teda neznam, ale netvrdí náhodou Greg, že jsou přátelé?"
"Jo, to tvrdí. Ale já je viděl v baru. Myslím, že to nebudou jenom přátelé."
Celou dobu se dohadovali, jestli spolu Greg a Aileen něco mají nebo ne. Všichni si mysleli, že ano. Aspoň tomu hodně nasvědčovalo. Gil se do debaty nezapojoval. Mysleli si, že jako obvykle si ničeho nevšiml. To ale nebyla pravda. On si dobře všímal, co se děje mezi jeho lidmi. Ale s nikým to nerozebíral. Usoudil, že jemu do toho nic není.
Aileen už zastavovala. Greg se chystal vylézt ven.
Je to jeho první velký případ. Doufal, že se nic nepokazí. Byl hrozně rád, že tu s ním byla Aileen. Za tu dobu, co spolu pracovali-vlastně, co pracovali u kriminálky oba dva-se mu vrátilo úplně všechno. Nedokázal ji brát jako obyčejnou kolegyni nebo i kamarádku tak, jako tehdy, když byli na škole.
Najednou se mu začal před očima odvíjet příběh. Trvalo to jen chvilku. Krátkou, zanedbatelnou chviličku.
Seděl s Aileen v parku a probírali poznámky z přednášky. Byli hodně blízko. Každou chvilku se dotkli ruky toho druhého.
Byli na narozeninové party. Tancovali, pili, byli si blízko, mučivě blízko.
Procházeli městem chvilku před Vánoci a prohlíželi výlohy obchodu. Smáli se, drželi se za ruce..Všichni si mysleli, že spolu chodí, ale Aileen to vždy se smíchem odbyla. Jsou přece dobří přátelé.
Měli posledních pár týdnů před koncem univerzity. Vyrazili si do lunaparku. Tehdy mu Aileen doslova spadla do náruče, když vystupovala z vozíku horské dráhy.
Konec univerzity. Měli rozlučku v baru. Zase, jako mnohokrát spolu tancovali, popíjeli, smáli se. Vždyť to byli nejlepší přátelé.
.....Pak ho Aileen políbila na rozloučenou a už ji neviděl. Nikdy....
Šel rozzářeným Vegas a do někoho vrazil. Vzhlédl a spatřil Aileeninu tvář.
Zvedal se od mrtvé ženy a opět před sebou uviděl Aileen, s odznakem detektiva.
Pracovali na stejném případu.
Byli spolu v baru, prošli pořádný kus města, spoustu hodin volna strávili spolu. Byli si zase tak mučivě blízko.
Chce jí to konečně říct. Ale zadrhává se to v krku. Ehe..m...úsměv...nic.
Včera ho Aileen políbila na rozloučenou a pak odešla.
Dnes s ní seděl v autě a jeli na místo činu...
Definitivně se zamiloval.
Aileen pomalu vystoupila a pro jistotu také vyndala pistoli. Doufala, že dnes ji nebude potřebovat. Byl to její první velký případ. Ještě že tu je i Greg, není tolik nervózní. S kýmkoliv jiným by byla. Před očima se jí začal odvíjet příběh. Trvalo to jen okamžik.
Seděli s Gregem v parku. Pročítali si poznámky. To byly první dny jejich přátelství.
Byli ve spoustě barů, kavárn, hospod,...smáli se, bavili se, tancovali, popíjeli, občas postřehla, že Greg trošku znervózněl. Nedala to na sobě znát.
Procházeli snad po sté město. Bylo chvilku před Vánoci. Sníh sice jako obyčejně nepadal, ale přesto byla cítit slavnostní, příjemná atmosféra. Drželi se za ruce..nahlíželi do výloh obchodů...každou chvíli Aileen opakovala nějakému známému, že jsou to jen nejlepší přátelé. Ani nevěděla, proč to vlastně dělá.Proč trhá dílo chvíle. Připadalo jí to tak lepší.
Za chvliku končili univerzitu. Byli v lunaparku, vystupovala z dráhy, zamotala se jí hlava. Greg jí chytil do náruče. Měla krásný pocit, ale hned se vzpamatoval, zničila dílo okamžiku a šla dál.
Konec univerzity. Měli rozlučku v oblíbeném baru. Už několikátou, protože se jim nechtělo definitevně rozloučit. Tancovali, smáli se, popíjeli...Aileen se na chvilku vytratila. Měla telefon z Vermontu.
...Vrátila se, políbila Grega na rozloučenou a odjela.... Nikdy ho už neviděla. Zničila dílo dlouhé doby.
Procházela rozzářeným Vegas, někdo do ní vrazil. Někdo zvedl hlavu a ona uviděla ten střapatý účes a důvěrně známé Gergovy oči.
Pracovali na stejném případu.
Prošli pořádný kus města, spoustu volných hodin opět trávili spolu.
Občas se stalo, že se Greg chystal něco říct, pak se jenom usmál a mlčel. Přecházela to. Uvnitř věděla, že možná zase ničí dílo dlouhé, velmi dlouhé doby. Ale nemohla si pomoct.
Včera byli v kavárně. Po hodině ho Aileen políbila na rozloučenou a odešla. Odešla..............
Jim už byl z auta venku. Dneska cítil velkou zodpovědnost. Měl tu dva mladé, málo zkušené lidi, kteří si byli svou povahou velmi podobní. A kteří by byli schopní udělat docela lehce chybu. A ten chlap je schopný všeho.
Na velitelství se rozhovor pořád točil okolo stejného tématu.
"Jen aby Greg zase neudělal nějakou blbost. Pamatujete, jak se málem nechal přejet?" Saru napadlo, že mladý kriminalista přece jenom ještě neměl jet.
"Mylsíš když nám chtěl vrah ujet na motorce? Jak se před něj postavil? Třeba už od tý doby dospěl...je opatrnější."
"Neboj Saro, je tam Cath. A Jim..."
"A Aileen...jsou jak dvojčata..." Sara nevěděla, proč do ní najednou vjela taková obava o ty dva.
"Saro, je to úplně obyčejné zatčení." snažil se jí povzbudit Warrick. Ale ve všech vyvolal její výraz pochyby.
Cath vystoupila ze svého tahoe. Měla zbraň v pohotovosti a očima hledala Grega. Cítila za něj zodpovědnost. V živé paměti měla ještě pořád ten den, kdy si stoupl před rozjetou motorku aby vrah nemohl ujet. Naštěstí ho Nick strhnul stranou. Nakonec ho chytili, ale Greg dostal pár přednášek a taky mu sama pěkně vynadala. Blížili se ke dveřím. První šel Jim a pár jeho lidí.
Jsou tady. Natahují ruce. Seděl dál a nehnutě. Byl připravený. Tušil pod okny další policisty. Zbytečná námaha. On přece nepotřebuje utíkat jako zbabělý králík. Jsou za dveřmi. Nejsou zamčené...dělají zbytečný rozruch. Malý Timothy se určitě bojí....No tak, natáhněte ruku...stačí udělat pár malých kroků...Je připravený.
"Ach jo, snad se nic nestane..." Sara byla čím dál nervóznější. Madison si najednou taky začala kousat ret a Nick taky začal mít divný pocit. Sara to přenesla zkrátka na všechny.
"Vyražte dveře!"
Nebyly zamčené. Nekonalo se ani žádné drama, protože More se nesnažil utéct ani nekladl žádný odpor. Policisté si zandali zbraně a před domem čekali i naši kriminalisté. Za chvilku už Morea vyváděli ven. Ruce neměl v poutech, to byla jediná věc, které se bránil. Vyvedli ho ven a Jim se mu je chystal nasadit.
Chytil ho za levou ruku a natočil víc k policistovi, který ho vedl. Jeho krásné modrozelené oči se rozhlédli kolem a na zlomek vteřiny ulpěly na jediných lidech bez uniformy-Cath, Gregovi a Aileen.
Nadzvedl ještě volnou pravou ruku. Vytrhl se druhému policistovi a bleskurychle mu z pouzdra vyndal zbraň. Vystřelil. Mířil přesně. V tichu, které tam zavládlo ten výstřel zněl jako detonace. Zásah...jeden člověk padá k zemi...obloha, dosud jasná, se v jediném momentu potáhla mračny, stejně temnými jako krev vytékající z rány člověka, která jako zázrakem zasáhla cíl....Jeden člověk padá k zemi...všichni stojí, neschopni pohybu. Jako ve velmi zpomaleném filmu policisté nasadí pouta a odtáhnou Morea do auta. Jen tmavá obloha, temná krev vytékající zrány, ticho....mučivé ticho a víc už ne.

Tak změna-tohle je předposlední část. Bude ještě jedna. Doufám, že máte námět na přemýšlení. Ale tohle mám v plánu dlouho, prakticky od začátku, protože těžko něco napsat, když neznám konec. Vždycky nejdřív vymyslím konec. Tak si počťete, protože ta poslední část bude krátká. No a kdybych měla program malování (můžu bratrovi poděkovat za to, že ho nemam), vyhlásila bych tipovací soutěž, kdo bude mít svatbu. Jelikož to ale nejde, můžete tipovat hned dvakrát: Koho zasáhl, kdo bude mít svatbu. Bohužel, nedostanete žádnou cenu, leda by někdo chtěl poslat písničku z nějaký kriminálky přes ICQ. To ale jen v tom případě, že by aspoň jedo z toho uhádl.

Vím to (IIIx6)

22. října 2007 v 17:43 | Ann Taylor
Souběžně s Warrickovým a Sařiným výslechem a vyšetřováním Cath probíhal další rozhovor:
"Grissome, máte další mrtvou. Tady je adresa. Vypadá to na další oběť toho sériového vraha. A právě mi zkazil volno." Aileen to říkala unaveně a naštvaně.
"Tak to není naposledy. Jedu tam s Nickem. Kolikátá je už? Jedenáctá.." Gil se tvářil..ne otráveně, protože nemůžete být znuděný a otrávený z toho, že někdo vraždí mladé ženy. Ale netvářil se ani nijak zděšeně, ustaraně, překvapeně..ale ani ne normálně. I když, co je normální? Prostě nasadil ten svůj Grissomovský pohled.
Takovou...větší dálku odsud seděl muž ve svém oblíbeném křesle. V ruce držel knihu, ale tentokrát ji ani neotevřel. Jeho krásné modrozelené oči se nepohly a sledovaly pořád stejný úsek holé zdi. Přemýšlel, jestli je tohle přivede nebo jestli dál bude on ten chytrý, který si může dovolit dělat chyby. Byl si jistý, že tentokrát už opravdu přijdou. Aspoň někdo. Aspoň jeden..rudý předmět v igelitu ležel opět na stejném místě. Na tom místě, kam nepatřil. Kam nezapadal. Prostě si tam jen ležel v kontrastu s tou dokonalou čistotou, pohodou a sladěností. Možná jen více rudý než předtím.
"Všechny doklady a peníze byly v kabelce kousek dál. Jí se ještě nikdo nedotkl. Našla jí támhleta dívka a rovnou volala nás. Asi měla velké štěstí, že tudy procházela až druhá."
"To bezpochyby. Nicku, podívej se okolo. Možná tu konečně zanechal nějaké stopy." Sám se sklonil k mrtvé ženě. Aileen mluvila s dívkou, která ji našla.
(Jenom pro upřesnění-Gil, Brass, Aileen ani Nick ještě neví kdo je vrah. Tohle probíhá ve stejné chvíli, jako když hledal Archie a Greg v databázi.)
Gil svítil na její rány na břiše. Něco nebylo v "pořádku". Něco nebylo tak, jak to u takových případů bývá. Posvítil jí do obličeje. Dotkl se jejího krku.
"Rodriguezová, volejte sanitku! Ona žije!"
Nick se zvedl ze země, kterou právě prohledával a okamžitě se k němu rozběhl. Aileen ihned volala.
"Už jedou. Budou tu do pěti minut."

Dorazili během chviličky. Ze sanitky vyskočil lékař a zdravotníci už vytahovali nosítka. Její puls byl velmi, velmi slabý. Ztratila hodně krve. Měla sice řeznou ránu na krku, ale ta zjevně nebyla dost hluboká na to, aby ji jako ty ostatní usmrtila. Naložili ji. Nick si všiml, že z jedné strany nosítek je Hank. Gil si toho bezesporu všiml také. Jenže Aileen ho neznala a ti dva nedali nijak najevo, že tu je. Sice se pokusil v rychlosti zeptat jestli tu je i Sara, ale oni ho ignorovali. Za chvíli už odjížděli za zvuku sirény do nejbližší nemocnice.
"Nicku, dodělej to tady. Já jedu do nemocnice. Rodriguezová, vy řekněte Jimovi, kde jsem."
"Jistě."
Aileen okamžitě sedla do auta a jela zpátky na velitelství. Nick pozbíral to nic co tam bylo a chystal se také odjet. Gil jel kousek za sanitkou.
Muž vyšel z domu. Všechno nechal na svém místě, dokonce i ten rudý předmět byl přesně tam, kam patřil. Tam, kam nezapadal. Kousek od jeho domu, na sousední zahradě, pouštěl malý Timothy Grandet bubliny. Skákal mezi nimi a sledoval, jak se lesknou, chvilku stoupají a pak zase klesají k zemi a nakonec se ta křehká koule roztříští o zem, nebo ještě ve vzduchu. Vyfukoval pořád nové a nové. Pár jich zaletělo i k muži. Díval se na ně, dokud nepraskly. Uvědomoval si, že přesně takhle, přesně tak, jak Timothy ovládá "život" obyčejných mýdlových bublin, on ovládl a stejně tak ničil život obyčejných Vegaských žen. Nepřemýšlel nad tím jako nad zločinem..nebo nad hříchem, nad něčím špatným...přemýšlel nad tím jako nad skutečností. Neodvratnou, jasnou, a hlavně jeho skutečností. Ještě pořád nepřišli. Je to zvláštní. Cítil, že přijdou. Už brzo. Trochu se ochladilo. Matka zavlolala Timmyho do domu. On také zašel. Sedl si do křesla. Jeho modrozelené, krásně tvarované oči se nejdřív zamyšleně upíraly do zdi. Pak vstal. Už je čeká.
"Nejsi tu nějak brzo? Co ta mrtvá? Coroner tam přece ještě nejel." Brasse potkala Aileen na chodbě. "Právě. Grissom je v nemocnici. Ta žena to přežila, zjišťuje jak je na tom. Nick to dodělává..." vychrlila ze sebe jedním dechem.
"Takže je to pravda. Richard More. Podle jeho životopisu bych ho nikdy nehádala na vraha. Jak může chlap, který provozuje internetový stránky o literatuře dělat takový hnusárny."
"Catherine, nejsem psycholog, ale podle mě můžou kolečka v hlavě přeskákat každýmu."
"Jistě..doufám, že ta adresa je auktuální. Zavolám Jimovi. Jedeme tam. Vypadá to, že jsme tu jen my dva Gregu, takže jedeme."
"Gile, tak co, jak je ta žena na tom?" Jim byl s Aileen v jeho kanceláři.
"Zatím se nic moc neví, ale mohla by to přežít, jestli se povede operace. Jedu zpátky na velitelství. Zavolají, až budou vědět něco víc." zaklapl telefon. Doufal, že ta žena přežije a bude schopna popsat nebo aspoň vzpomenout si na cokoliv, co by je dovedlo k vrahovi. Nevěděl ještě pořád, že jeho identitu už znají a netušil, co se ještě stane.
"Brass."
"Jime? Tady Catherine. Máme ho. Jsme si jistí, že ten sériový vrah je Richard More. S Gregem tam jedeme. Adresa je ...." (já se omlouvám, ale nejsem takový znalec LV, že bych dokázala vypálit adresu. Tak si tam nějakou kdyžtak domyslete..je to okrajová část...rodinné domy..:-))
"Fajn, jedeme tam taky. Spadla klec." a s potěšeným výrazem ve tváři ukončil hovor.
"Aileen, jedeme na ...(tu adresu:-D). Je to adresa sériového vraha. Je to tvůj případ, takže jedeš taky. Počkejte na mě u vchodu, vezmu několik lidí. Jedou Catherine a Greg."
"Počkat, vždyť je to případ skoro všech?"
"Gil je v nemocnici u oběti, Nick ještě nedorazil, Madison má papírování. Ostatních případ to není. Rychle!"
Za několik málo minut už seděli v autech. Měli neprůstřelné vesty, pro jistotu, a ujížděli směrem ke klidné části města s rodinnými domy.
Mezitím se vrátil Nick a Gil. Vrátili se téměř nastejně. Hledali Grega a Cath, ale Madison jim řekla, že jeli zatýkat. Docela se tomu divili. Ještě před chvilkou, aspoň oni dva, neměli tušení, kdo vrah je. Jenže co mohli dělat...sedět a čekat. Za chvilku se k nim připojili Warrick a Sara. Po delší době si tedy si zase mohli popovídat i o něčem jiném, než jsou případy.
Tentokrát seděl za stolem v kuchyni. Před sebou měl sklenici vína a pustil si Beethovena. Přijdou. Už brzy. Každou chvilku tu zastaví. Věděl to. Věděl to úplně stejně dobře, jako že zítra vyjde slunce, jako že lidé vstanou, půjdou do práce, děti do školy...věděl to tím nedefinovatelným pocitem stejně, jako věděl že malý Timothy od sousedů půjde zítra s matkou do školky a zůstane tam až po chvilce důsledného odporu. Jako když učitel listuje seznamem a hledá někoho na vyzkoušení. A v tom okamžiku, těsně před tím než vás vyvolá víte, že to budete zrovna vy. S jistotou. Přesně tak věděl, že přijedou. Za chviličku.
"Všichni víte, co máte dělat. Kdyby se pokusil utéct, zadržet jakýmkoli způsobem. Nesmí nám utéct. Rozmístěte se kolem domu." Jim už byl skoro na místě a vysílačkou rozdával poslední pokyny. Vždycky mu stoupla hladnia adrenalinu, když se dostal do podobné situace. Sériový vrah. Jedenáct obětí. Trofej.
Aileen byla nervózní. Jela s Gregem v jednom autě. Nikdy takový případ neměla. Greg vlastně taky ne. Nebyl v terénu nijak moc dlouho. Už jsou skoro na místě. Měli zapnuté majáčky. Greg si sice v duchu říkal, že jestli ho chtějí chytit, tak je to blbost, ale co se dá dělat, on o tom nemohl rozhodovat. Obyvatelé domů okolo kterých projížděli odhrnovali záclony a zvědavě se dívali. Ti odvážnější vyšli před dům. V téhle části města se nic podobného často nedělo. Žily tu převážně spořádané rodiny s malými dětmi nebo osamocení lidé.
Policisté s Jimem v čele projížděli poslední ulicí lemovanou pěknými, nově postavenými domy.
Jedou. Už jednou. Z prsou mu spadla ta neskutečná tíha očekávání. Už jedou. Uklidil víno i sklenici, vypnul CD. Jsou tady. Z nepochopitelného důvodu z něj spadla tíha toho, co bude následovat. Je jich dost. To je pocta.
První auta zastavila a vystoupili z nich policisté se zbraněmi v pohotovosti.
Seděl stále na té samé židli a čekal. Čekal..až přijdou blíž. Jsou tady. Už jen natáhnout ruku...

Tak...předposlední část...ani nevim, jak jsem to mohla vymyslet..no, udělejte si sami obrázek..Nevim jak vám, ale mě se to líbí. Zase po delší době něco, s čím jsem spokojená. A dneska nikdo nezapomeňte, díl s výbuchem v laborce!!!!
A teď z jiného soudku: Co byste řekli svatbě v CSI v mých povídkách? Nebudu říkat čí, protože možností je hodně. A nebudu říkat kdy, jestli někdy, ale co vy na to? Tak čtěte čtěte a piště komentíky. Hrozně ráda čtu, že se vám ty povídky líbí...Díky za to, že čtete do konce a že to vůbec čtete.

A vrahem je...(IIIx5)

17. října 2007 v 18:47 | Ann Taylor
Dům byl krásný, světlý, udržovaný, ukázková zahrada navržená na míru. Uvnitř to vonělo po vanilce a ještě něčem, co silně připomínalo, ale nedalo vzpomenout. Vůně byla jemná, ale nechala každého uhodnout, že nejoblíbenějším obdobím majitele jsou Vánoce. V pohodlném měkkém křesle seděl muž, asi tak...pětatřicetiletý. Četl si. Četl si něco, co mohl být Poe, ale také to mohlo být cokoliv jiného. Ale očividně ho to zajímalo. Jeho nádherné modrozelené oči se míhaly z řádky na řádek. Nebylo slyšet nic jiného než tikot hodin a občasné zašustění stránek. Ten tikot hodin v tichu zněl jako rány bubnu. Muž ten zvuk nevydržel a vyndal z oválných modrých hodin baterie. Vrátil se do křesla otočeného zády ke dveřím a opět se chopil knihy. Opravdu to vypadalo, že čte. A že ho to zajímá. Jeho nádherné oči se míhaly z řádky na řádek. Ale on přemýšlel. Přemýšlel nad dnešním večerem. Rozhlédl se po svém dokonalém domě. Dokonale čistém, uklizeném, dokonale vybudovaném a vybaveném. A zrak mu utkvěl na rudém předmětu zabaleném v igelitu. Jediné věci, která tam nezapadala.
"Tak tady se zašíváš. Hledám tě celou dobu." vlítnul Greg do šaten.
"Nezašívám se. Teď jsem se vrátila. Co potřebuješ?" Aileen si sundavala bundu a věšela ji do skříňky.
"Co kdybychom si někam až skončí směna zašli?"
"No..mě končí teď. Já už tu víc nezmůžu, takže fakt nemám důvod přetahovat. Ale mám takovej pocit, že tebe tu potřebujou." a kývla hlavou někam za Grega. Ten to dřív slyšel než viděl, takže se zhluboka nadechl a otočil se. Stál přímo před Catherininou brunátnou tváří.
"Gregu, potřebuju DNA! Zapluj do laborky a pěkně rychle!"
"Ty nemáš DNA? Tak to jsi zázrak. Jakto, že existuješ?"
Cath se už už nadechlovala na hlasitou odpověď.
"Fajn, mizim."
"Zavolám ti!" řekla mu ještě Aileen a on už pádil do laborky.
"Místo vyřizování svých milostních záležitostí se laskavě věnuj práci. Hledám tě už dost dlouho!" Cath netrpělivě přešlapovala a čekala na výsledky.
"Já si nevyřizuju žádný milostný záležitosti. Jsme kamarádi. A tím že tu budeš se žádná mašina neurychlí. A já teda rozhodně taky ne." Grega dráždilo její chování.
"Saro, našel jsem to auto. Je tu jen jeden registrovaný Peugeot 207. Majitel je nějaký Tim Vann. Tady je jeho adresa. Je sice jeden , ale dalo to zabrat." Warrick si protíral oči po dlouhém hledání.
"Bezva. Tak to se mu mrknem na auto."
O chvíli později jeli s Brassem a povolením za Timem. Samozřejmě je k autu nechtěl pustit. Nechtěl, ale musel.
"Od čeho máte tyhle škrábance na kapotě? To je metalíza. Špatně se opravuje, když tahle auta nejsou pro Vegas zrovna typický, co?"
"To...nevim. Asi jsem to odřel někde cestou.
"A tu kulku pod sedadlem jste taky našel někde cestou?" Sara držela kulku, stejnou jako ta, co zabila jejich oběť."
"Budete nám muset ukázat vaši zbraň." Brass si byl prakticky jistý, že už ho mají.
"Žádnou nemám."
"Tak to nám budete muset ukázat i dům."
Samozřejmě, že se zbraň našla. Třistapadesátsedmička magnum.
"Tak tohle je jednoznačný lístek na další cestu. S námi." oznámil mu Jim.
"Tak, konečně máš tady ty svý výsledky. Krev na noži patří obětem. Zase všem od té doby, co jste našli ten první. Co jsme našli. Akorát tady je krev, která nepatří ani jedné. Je mužská. A protože tu dnes není žádná Sofia která by znemožnila analýzu nebo ztratila důkazy, povedlo se mi prohnat to databází. A-měl jsem úspěch."
"Takže my konečně víme, kdo zabíjel?"
"Jo. Byl to-pozor-" "Počkej. Archie už má taky hotovo. Pojď." Její vztek byl rázem tentam.
"Tak, jak to tedy bylo? Jak se lak vašeho auta dostal na naši kulku a na ostatní kulky ze zásobníku a ta samá kulka jak se dostala do vašeho auta?"
"Jezdim každou středu střílet. Pospíchal jsem a když jsem si dával věci do auta, vypadlo mi jich několik na kapotu. To jsem si ji asi odřel. No a tak jsem je sebral, hodil do auta a nejspíš tam jedna zůstala."
"Jasně, dejme tomu. Ale jak se dostala do nohy naší oběti? A jak se znak vašeho auta mohl obtisknout tamtéž?" Warrick střídal pohotově v kladení otázek Jima. Když už ho měli, rozhodně ho nehodlali zase pustit.
Na tohle už nic neodpověděl. "Ta pistol mi vypadla z auta a vystřelila. Sama! A on tam stál! Nemůžu za to."
"Nepovídejte. A jak mohla sama vystřelit, když náboje jste hodil do auta a pistole nebyla nabitá?"
"Potřebuju právníka."
"Samozřejmě."

Když už se právník dostavil, všichni tři byli připraveni Tima dostat za mříže. Bylo jasné, že to udělal a bylo jasné, že to byla vražda.
"Tak znova. Proč jste ho zastřelil?"
"Můj klient nikoho nezastřelil. Už jednou vám řekl, že to byla nehoda."
"Tak proč měl na košili střelný prach? A když jste ho tedy nezastřelil, proč jste ho srazil autem?"
"Už jednou vypověděl, že pravidelně jezdí stří.."
"Měl jsem úplně nový auto. Dovezený z Francie. Nejnovější model. A on začal to auto urážet. A mě taky. A chtěl ho pochcat. Nedal si říct, byl jak sjetej."
"Dál už nic neříkejte!"
"Ujely mi nervy a popad sem pistol a střelil! Jenže ho to trefilo do nohy. Panika. Chvíli se tam motal. Blbě jsem zařadil."
"Nervy vám neujely zřejmě jen tehdy. Budete obviněn z vraždy. Tak to bývá, když se člověk zblázní do aut a zbraní. Nenechá na ně šáhnout." Jim ho nechal odvést.
"Povedlo se mi vyčistit tu fotku. Projel jsem ten obličej databází. Jestli to byl vrah, dává si určitě záležet na svém zevnějšku. To u sériovýho vraha asi nebude zrovna typický, co?"
"To jo. A má pěkný oči...no nic, to byl jen chvilkovej...výpadek. Našel jsi jméno?"
"Měl jsem úspěch. Ukaž Gregu? Jasně, je to ten samý. Takže náš neznámý vrah je..."

Tak, další část dopsaná. Nevim jestli ještě jedna nebo dvě povídky v téhle části. Ale dneska to bylo opravdu děsný. Divim se, že jsem něco vymyslela. Celý den se mi zavíraly oči, pak jsem se málem nechala přejet a na noze mam celkem slušnou spáleninu od vařící vody. Už tam mam puchejř jak vrata. A navíc mi to dneska vůbec nemyslí...takže tohle dopíšu, podívam se na MASH a pádim do postele.

Další chvíle, další případ, další...? (IIIx4)

14. října 2007 v 13:38 | Ann Taylor
"Ahoj"
"Ahoj Gregu."
"Hm..Hodges tady říkal něco jako že..že Sofia odchází."
"Hm. Co dál?" Greg se na ni nechápavě podíval.
"Co dál říkal. Hodges."
"Že jí vyhodili kvůli tobě." zarazil se.
"Nó jasně. Ty dobře víš, že ve škole jsem taky vždycky věděla o všem co se stalo. O všem co se chystalo. Nikdo se mi to nebál říct, protože jsem nikdy nic neřekla. A nemám ve zvyku na nikho donášet ani teď. Ale pochop to. Ujely mi nervy."
"To by po jejím chování ujely každýmu...ona tady patřila k tém hm..méně oblíbeným. Vlastně jsi nám prokázala službu." pokusil se jí zvednout náladu. Trošku to zabralo. Aileen se pousmála.
"Aco ten vrah? Mátě něco? Mrzí mě, že se to stalo. Mohli jste ho už mít."
"To mohli..nebo aspoň mohli vědět co je zač. Nick se snaží najít nůž... je to nejsložitější případ, který jsem tu já kdy zažil.."
"Promiň, musím jít. Případ." a zvedla se hned jak jí zazvonil mobil.
"Tak doktore, co nám povíte?" zazněla opět obligátní věta na pitevně.
"No, záleží co chcete vědět." Al měl dnes nějak dobrou náladu.
"O našem mrtvém samozřejmě." Gil už trochu horší.
"Podle zlomenin nohou ho srazilo auto. Předtím mu ale prostřelili stehno. Zemřel by, byla zasažena tepna" podal jim kulku "ale to auto to uspíšilo. Srazilo ho-velkou rychlostí. A pak do něj ještě najelo. Má na kolenou stopy stříbrného laku. Dal jsem je na trasovku. NO a určitě můžu říct, že to byl peugeot. Vidíte toho lva, co má obtisklého na noze?"
"Díky. Saro, dojdi za Bobbym, ať zjistí zbraň. Stříbrných peugeotů co srazili člověka tu moc jezdit nebude. Oh, omlouvám se" zapípal mu pager. "Další případ."
"Jako na běžícím pásu. Devátá a desátá mrtvá."
"Jasně..jen seženu někoho, kdo by mohl odjet." tak, a je zase v situaci, kterou nenávidí. Kdy by se dalo říct, že je vrah chytřejší než on. Chybí důkazy, lidi, čas...
"Madison! Výborně. Sežeň Cath, máte další oběť sériového vraha. Tu druhou si beru já s Nickem."
"Sériový vrah..příjemné přivítání. Opravdu dneska se mi hodně vyplatilo sem chodit. No nic, dej mi adresu." řekla sarkasticky.
O chvíli později už Gil s Nickem ohledávali jedno místo činu a Cath s Madison vylézaly z auta na druhém.
"Cath, stává se často, že vrah nechá na místě vražednou zbraň?" Mad držela v ruce nůž.
"Co? Další nůž? Stejný jako předtím. A taky stejně zakrvácený. A to tak že hodně a více vzorků krve. Kdy tohle konečně zkončí?"
"Tak ten váš peugeot měl stříbrnou metalízu. Nejnovější 207. Těhle francouzáků tu bude málo."
"Díky, takže hledáme 207." Sara si byla vyslechnout Hodgesovy výsledky.
Warrick mezitím došel za Bobbym.
"Kulka je z třistapadesátsedmičky magnum."
"Jo. Podívám se do databáze."
"Počkej, to není všechno. Našel jsem na kulce stopy stříbrného laku. Poslal jsem je na trasovku."
"A ty stopy laku z kulky jsou taky metalíza. Stejné auto."
"Cože? Jak je možný, že kulka v jeho těle byla v kontaktu s autem, který ho přejelo?" Sara nevěřícně vykulila oči.
Na místech činu:
"Cath, mám mobil...na displayi je fotka..podle času z dnešního večera! Je tam nějaký..muž...jakoby v téhle uličce. Je to rozmazaný."
Ukaž? Hm...máš pravdu. Možná se jí povedlo vyfotit vraha. Práce pro Archieho."
O třičtvrtě hodiny později se sešli všichni na velitelství.
"Ahoj, máte něco?" zeptal se Gil Sary.
"Známe zbraň i auto. Ta kulka co měl v noze přišla do kontaktu s autem co ho přehelo. Peugeot 207. Procházim záznamy...zatim nic."
"Teda..my se budeme pachtit s nožem a vy hledáte takový francouzký koťátko." vylítlo z Madison. Přešli to mlčením. Až na Gila:
"Nožem? Máte nůž?"
"Jo. A možná fotku pachatele. Už ji má v práci Archie. Teď mi ale řekni, kde je Greg. Mia má volno a potřebuju DNA."

No, tahle část má být o Gregovi a teď tam moc není...příště ho tam dám, ale zase je tam případ...Leze to pomalu...nějak se mi zasekla hlava. Tak si počtěte a já jdu vysát to naše trochu starší francouzký koťátko.

Tak to určí vedení (IIIx3)

8. října 2007 v 11:58 | Ann Taylor
"Tak fajn, je tu nová, je neschopná, nic neudělá pořádně.."
"Stačí." odbyl ji Brass. Tyhle lži slyšet nechtěl. Věděl, že Aileen je dobrá v tom co dělá. Potřeboval jeden podnět a musel udělat co musel. Ať se mu to jakkoliv příčilo.
"Rodriguezová, co to mělo znamenat?" Aileen stála nehnutě a civěla na Sofii.
"No..ona..." do dveří bez klepání vtrhla Catherine.
"Sofio! Tys ztratila...tys zničila důkaz? Ty...jaktože to vim až jako poslední?"
"Cath, prosím, počkej venku." Cath byla rudá vzteky. Případ vedla ona a Sofia to zkopala. Brass se zeptal Aileen:
"Kolikrát jsi musela čekat na Sofii a nedostala ses včas na místo činu? A pravdu!"
"Fajn. Ona nikdy nedorazila včas. A pak se stejně vždycky vytratila..." zarazila se. Nidky na nikoho nedonášela, nežalovala...ale nenechá na sebe kydat lži a nebude odnášet průsery někoho jinýho.
"Máš k tomu co říct?"
"Ne."
"Takže je to pravda?" Jim věděl, že už je to neodvratné. Sofia mlčela.
"A ten důkaz?" Odpověděla mu Aileen: "Jde o toho vraha. Sofia úplně zničila jednu stopu...je nepoužitelný...prý."
"Sofio, tenhle štos papírů jsou stížnosti na tebe a" sebral ten, co ležel úplně nahoře "pozdní příchody, neplnění povinností, zničení klíčového důkazu. Vedení požaduje...tohle. Je mi líto, ale s tím nic neudělám." podal jí výpověď. Sofia mírně pokývala hlavou a beze slova odešla.
"Od teď se mnou spolupracuješ pořád na tom vrahovi. Všechno."
Šla dva kroky za Sofií. Lidé se po nich otáčeli, protože obě měli 'zvláštní' výraz, který všechno prozrazoval.
"Gile, máte případ. Mrtvola na chodníku..." podal mu papír.
"Děje se něco? Už jsi to vyřešil?"
"Sofia odchází." řekl prostě, ale tvář mluvila jasně. Ti dva se znali dost dlouho na to, aby bylo Gilovi jasné, co to pro něj znamená.
Dvaačtyřicetiletý muž, zkrvavený, ležel na chodníku těsně u silnice.
"Vypadá to, že ho srazilo auto. Ale ještě předtím utrpěl střelnou ránu do nohy. Divím se, že se vůbec udržel na nohou...teda podle vší té krve." spustil hned David.
"Fajn. Saro, nafoť to. Warricku, prohlídni okolí. Kdo ho našel?"
"Támhleta žena." "Promluvím s ní."
Na velitelství se zatím Greg a Nick snažili zjistit něco o noži.
Vrazil k nim Hodges.
"Už jste to slyšeli?"
"My pracujeme, co zase chceš?" Nick ho doslova 'miloval'. Hodges protočil oči.
"Sofii Curtisovou vyhodili. Kvůli tý nový."
"Zapadni a neotravuj!" klepy byly jeho parketa. Naštvaně zabouchl dveře.
"No to je mi ale přivítání!"
"Mad! Tak už ses nám vrátila...jak bylo na přednášce?"
"No...znáš to, ale tady koukám jsou novinky..Čau Gregu."
"Myslíš, že je to pravda? Kvůli Aileen?" Nick mu neodpověděl. Konečně se taky podíval jinam než na nudnou obrazovku počítače se stovkami nožů.
"Jestli je to pravda...chudák Aileen.." Nick přeskočil na další stránku a naznačil Mad aby se na nic neptala. Celý týden musel trpět Gregovo vyprávění o studentských letech s Aileen.
"Nojo, já slyšel, jak se pohádaly..."
"Gregu, tak za ní jdi, ale přestaň tu žvanit!" Madison se usmála a přisedla si k Nickovi. Týden se neviděli. Byla na důležité přednášce z psychologie. Takže vlastně neznala ani Aileen. To jí ale tížilo ze všeho nejmíň, když se konečně zase viděli s Nickem.
Greg jí našel sedět u automatu na kafe.

Krátký...no, ale aspoň něco. Chci sem zkusit dát písničku...a taky teď nevim, jestli jsem se nesekla. Doufám, že jsem tam nikde neuvedla Madison, protože ta měla odjet na přednášku když Aileen nastoupila..no nic. To určitě nějak pochopíte. Ještě asi dvě povídky...a pokusim se o GSR.

Kdo se nehnul z místa? (IIIx2)

4. října 2007 v 16:42 | Ann Taylor
"Neviděl jste někdo Sofii?" Aileen pracovala v Las Vegas už skoro týden, zatím pod dohledem Sofie Curtisové. Dostaly na starost toho masového vraha, který se ale nehnul z místa. Tedy, u nich. On osobně se hnul víc než bylo žádané.
"Máme další mrtvou...sama tam ještě nemůžu..to by mě asi zabila! Nikde tu ale není."
"Víš co? Dej mi ty papíry a jdi za Brassem. Sofia poslední dobou zanedbává všechno."
"Tak fajn. Omlouvám se, sama tam s váma fakt nemůžu."
Chvilku po kriminalistech dorazila Aileen na místo s Brassem. Bylo vidět, že je trochu nervózní ze svého doprovodu.
"Pětadvacetiletá Terry Briatnová. Doklady i peníze opět u ní. Stopy jako obvykle-nevypadá, že by tu nějaké byly."
"Díky Gregu. Tohle je děs. Sedmá oběť."
"Můžu říct, že zemřela stejně jako ostatní. Podříznutý krk, bodné rány."
"Á, doktore, vy tady? Ani jsem si Vás nevšiml." Jim stál jenom opodál a sledoval práci Aileen.
"To víte, občas se člověk musí proluftovat." usmál se na Jima Al. Do terénu jezdil opravdu vyjímečně.
"Tak co, našla jsi Sofii?" přitočil se Greg k Aileen, když už končili s místem činu.
"Očividně ne. Sice mi moc nechybí, ale zatím jí potřebuju. Nikdo o ní nic neví. A taková ženská má dohlídnout na to, abych se tu pořádně zaučila!"
Zpátky na velitelství:
"Tak co máme?" zeptala se zaujatě Cath.
"Nic. Jen ta žena, jinak nikde nic." nechal spadnout Nick ruce na stůl, kolem kterého seděl on, Greg, Warrick, Cath a Aileen. Ta tu čekala kvůli dnešku na Sofii.
"Ale proč pořád vraždí? Kolikrát ještě bude zabíjet. Proč?" ani Grega nenapadalo vůbec nic.
"No, to máš jako s králíkama." ozvala se Aileen.
"Cože?" Všichni na ni upřeli zrak. Jak tohle asi pochopit?
"No, proč se v Austrálii přemnožili a začali ničit okolí králíci?" prohled měla upřený na Grega. Warrick zakrýval smích. Na králících ho napadlo ukazovat kde co, ale důvod vraždy fakt ne.
"Hm. Asi neměli co dělat.." bezmyšlenkovitě zabručel. Tím vyvolal salvu smíchu.
"Nikdo jim nebránil. Proto. Neměli nepřátele. Náš vrah taky ne. Nikdo mu nebránil v tom, myslet na vraždy. Plánovat je a teď už mu taky nikdo nebrání vraždit. Nemá nepřátele, dokud nebudeme mít stopu!"
"Na tom něco bude..." :)
Caht zapípal pager. "Pitva je hotová." zapípal znovu. "Co chtěj na DNA? Gregu, Nicku, jděte na pitevnu...já se jdu podívat co se zase děje. Warricku.." kývla na něj a zvedl se taky. Aileen zůstala sedět, i když pochybovala, že se Sofie dočká. Byla jí protivná. Pořád z ní dělala neschopu a ze sebe madam dokonalou. A navíc se s ní včera dost hlasitě a zle pohádala. Netušila ale, že z toho něco bude. Nevěděla, kdo je slyšel. Spíš nevěděla, kdo jediný je neslyšel.
"Co se tu děje? My tu přece žádné vzorky nemáme?!" vešla Cath do laborky.
"Ne, ale znova jsem projela ten nůž. Mám nepatrný vzorek cizí krve. Fakt nevím, proč jsem ho předtím neviděla...DNA je mužská."
"Výborně. Projedu ho databází. A příště prosím pečlivěji."
"Promiň....ale pořád tu brousila Curtisová..."
"Takže, oběť zemřela na vykrvácení z krční tepny. Vypadá to na nůž. Podobný tomu co minule, ovšem teď byl čistý. Dokonce vydesinfikovaný. Má v ráně stopy desinfekce. Do hrudníku jí bodl až když ji podřízl."
"Jako obvykle. Díky doktore." povzdychl si Nick.
"Musíme zjistit něco o tom noži...kde se dá sehnat, co je to za nůž...poslední čance."
"Jo. Teď už ho mají na DNA hotovej, tak se pustíme my. A vypadá to, že Sofia už na nás nebude tlačit, ab....o-ou. My o vlku a dračice za humny." ukázal Greg přes chodbu - Sofia mířila k Brassovi. S Aileen v patách.
"Sofio, čekám vysvětlení." Brass stál za stolem a vypadal hodně naštvaně.
"Vysvětlení čeho?" Sofia opět dělala nechápavou roztomilou holčičku.
"Tu vaší hádku včera jsem slyšel. A padla tam opravdu velmi zajímavá obvinění. Tak chci vysvětlení."

No, tak tu máme další část. Je to docela krátký a nic moc , ale zase je tam aspoň případ...no, tak dál. Uvidíme jak si to Brass vyřeší mezi detektivama...bude to docela dobrý..asi dám se Sofií na vás, ale nevim kdy, protože už zase se učitelé zbláznili a já nestíham...no, mohla bych, ale to bych se musela vzdát netu:D no a taky je čim dál těžší něco vymyslet, když vim už jen konec.
JO, a s těma králíkama to mě nenapadlo jen tak. Takhle totiž skutečně odpověděla moje kamarádka...to byl den plnej jejích hlodů, tak jsem to sem dala.

Jen obyčejné setkání? (IIIx1)

1. října 2007 v 17:19 | Ann Taylor
Greg bloumal po chodbách velitelství a čekal na ...na co vlastně? Na výsledky...na konec směny...na novou směnu...na nový den...měsíc...rok...Poslední dobou ho opouštěl humor, mnohem radši byl někde v ústraní a ne mezi ostatními. Dnes tomu bylo taky tak. Mad s Nickem měli volno, Cath a Rick plánovali v kanceláři vlastní dovolenou a Sara a Grissom....to už je známý. A on? On byl sám. Už ho to užíralo. Několikrát se pokoušel jít do baru, ale v jeho náladě nikdy neotevřel dveře. Prostě šel dál a toulal se městem. To pak ale musel brzy pryč, protože všude potkával spokojené páry na cestě z nebo do vegaských lákadel osvícených neony.
Připadalo mu, že celý svět je proti němu. Že všichni jsou šťastní a spokojení, ovšem až na něj a na pár zločinců, kteří nedají nikdy pokoj. Zrovna ho napadlo, že si zbyli jen dva-on a jeho CD přehrávač v prázdném bytě. Někdo prostě nedokáže snášet samotu a on byl velice extrovertní a společenský tvor.
Za celý ten den ho začínala bolet hlava. Promnul si oči,...neony ho na chvilku oslepily. Do někoho vrazil.
"Au!"
"Pardon, já si..." ta tvář mu byla povědomá. "Aileen?"
"Gregu? Jsi to ty?
"Teda...co ty tady? Návštěva ve Vegas?" konečně měl nějaké rozptýlení. A příjemné rozptýlení. Aileen byla jeho spolužačka na univerzitě a zároveň nejlepší kamarádka.
"Bejvávalo...bydlím tu. Co ty? Jak se ti vede?"
"To víš, furt stejný...vlastně, dostal jsem se z laborky do terénu."
"Nojo, tys měl vždycky dost ambicí. Takže tě ta tvoje věda neopustila. A kriminálka taky ne. Takovýho šoumena si tam teda nedovedu představit." zasmála se.
"A co ty? Děláš nakonec ta práva? A víš co? Nezajdem někam?"
"Ne, promiň, ale zítra, což je mimochodem za pár hodin, nastupuju do práce...ale určitě se ještě uvidíme. Tak pa, musim fakt jít."
"Tak čau, doufám že se uvidíme." Greg byl zklamaný, ale nechtěl aby kvůli němu v práci pohořela.
O tom nepochybuj. Řekla si v duchu, usmála se a odešla opačným směrem. Greg to taky zabalil. Co si pamatoval, Aileen studovala to co on, ale chtěla přejít na práva. Jestli se jí to podařilo nevěděl...Byla to skvělá holka, nejlepší kamarád, stejnej blázínek jako on. Hodně spolu prožili, i když...on jí bral víc než jen jako kamarádku. Jenže ona ne...Vždycky snil o tom, že jednou to Aileen zjistí, nebo najde odvahu a řekne jí to. To se nestalo a s koncem univerzity zkončila i jeho touha. Aspoň si to myslel, protože si zakázal na ni myslet a už se neviděli. Ale teď...se to v něm zase probudilo. Stačilo ji vidět a všechno bylo zpátky.
O pár ulic dál, na úplném konci města se odehrávalo jiné, horší, drama. Mladá dívka, okolo dvaceti. Ulice byla tichá, tmavá, byly slyšet jen její rychlé kroky a zrychlený dech. Utíkala. Za níc se ozvaly další kroky. Dunivé, jisté, nikam nespěchající. Jakoby věděl, že nemá kam utéct. Na konci ulice byla zeď. Na chvilku se o ni opřela, aby vydechla. Kam dál? Není cesta...není kam dál...je u ní. Vidí jen šílený lesk jeho krásných očí...
Zazvonil mu telefon. "Gregu? Mohl bys přijít i ve volnu? Máme 4 mrtvé na různých místech. Přijeď co nejdřív."
"Jasně." naštvaně zaklapl telefon.
Dorazil, ale moc dlouho se neohřál. Asi pět minut po jeho příchodu jim Jim ohlásil pátou oběť. Také mládá dívka, jako všechny ostatní. Caht a Gil jeli tedy každý sólo, ostatní po dvojicích. Všechny dívky byly zabity stejným způsobem-měly podříznutý krk a několik bodných ran. Na místech činu se po útočníkovi nenašly žádné stopy, takže nezbývalo než čekat co poví pitva. Tedy....co poví Robbins...
No, pověděl jim pouze to, že byly určitě zabity stejnou zbraní. V ráně druhé dívky se totiž našla DNA první, v ranách třetí obou před ní a tak dál. Takže vrah se ani neobtěžoval - podle všeho - nůž vyčistit a zabil je chvíli po sobě.
"Ou, to pro ně musela být děsná smrt...vidět zkrvavenej nůž, kterej zabil jinou, jak zabije je.."
"To určitě, Nicku."
"Ale proč si vybral zrovna tyhle? Nejsou si podobný, ani nebydlí poblíž...nebydlely."
"Jo, a jak se tak rychle dostal na jednotlivá místa...nikde nezanechal stopy...nikdo ho neviděl..otázek je moc."
"Tak v tom vám bohužel nepomohu. Jsem jen coroner." pousmál se soucitně Al. Někdy byl opravdu rád, že má na starosti jen své mrtvé a nemusí nahánět živé zločince. Zvláště když viděl, co ti zločinci byli schopní udělat.
Seděli tam už tři hodiny a snažili se na něco přijít. Což se nedařilo. Nikde žádná stopa. Žádné vodítko...Opět se ve dveřích objevil Brass.
"To je zlej sen. Šestá mrtvá. Tentokrát ale i s nožem."
"Fajn, pojede s tebou Greg a Nick."
"Já nikam nejedu" a podával jim papír s adresou. "Už tam čeká detektiv. Já toho mam i bez toho dost." a odešel.
Nick s Gregem se zvedli. Tak fajn. Čeká tam detektiv. No tak jo.
Dorazili. Na zemi vedle oběti opravdu ležel silně zakrvácený nůž. Greg začal ihned ohledávat místo činu. Chtěl odsud zmizet co nejdřív. Nick zjišťoval informace.
"Detektiv Rodriguezová. Těší mě." "Nick Stokes"
"Takže, ohlásila to hlídka, když ji tu asi před půl hodinou našla. Už mrtvou."
"Vypadá to, že až na ten nůž tu nic není." vrátil se k nim Greg.
"Gregu, to je detektiv Rodri..." nestačil doříct.
"Aileen? Ty..jsi detektiv? Jak to?"
"Ahoj Gregu. Jmenuje se Louisa Readerová. Měla všechny doklady i peníze v kabelce." pokračovala, jakoby Greg nic neřekl. Ten to ale nevzdal.
"Moment...ty jsi tu nová a to tě sem pustili samotnou?" vzpomínal, jak dlouho trvalo jemu toho dosáhnout.
"Za prvé nejsem úplný začátečník, myslím že tři roky ve Vermontu se jako praxe počítat dají. I když ubohá. A za druhé, samozřejmě tu nejsem sama. Ale slečna..Curtisová" řekla to tak, že oběma bylo jasné jak moc si ji 'oblíbila' "se někam ztratila."
Za chvíli si tedy David odvážel obět a naši kriminalisté jejich jedinou naději se zkrvavenou čepelí.
"Ahoj, tak už zpátky? Máte něco novýho?" Vypálila na ně ve dveřích Cath.
"Jojo, máme-nůž a detektiva."
"Cože?" Nick se bavil pohledem na nechápavou Cath.
"Zkrvavený nůž a detektiva Rodriguezovou."

Tak, Ailee Rodriguezová je nový člen sestavy. Už jsem přidala druhou, ale bez ní by to nešlo.(Jestli se mi to povede, napíšu i stručný životopis Mad a Aileen) A konečně začal i případ. Tenhle chci protáhnout všema dílama, takže bude zdlouhavej. Aby to ale nebylo moc ochuzený, dám i další. A jinak jsem naprosto spokojená, protože k narozeninám dostanu 2 knížky CSI LV!!!
Mimochodem, nevíte, jak dát k povídkám hudbu????