Má další tvorba:
Recenze knihy Ať vejde ten pravý
Báseň Husa
Dvacátá část fanpovídky Dračí píseň z Písně ledu a ohně


>>Blog přestěhován z valné většiny za lepším, na tayloroviny.blogspot.com<<


Březen 2013

Turnaround to Blame 24

19. března 2013 v 11:11 | Ann Taylor
Výslech

V následující kapitole se většinou odehrává výslech doktora Petrieho, milence mrtvé Tami, který je podezřelý z její vraždy. Na povrch vyplave spousta informací, ale jestli povedou k vyřešení případu se uvidí.
Na konci se potom June rozhodne odhalit svůj původ i před dalšími lidmi, než jen její nová rodina, což v budoucnu určitě povede k nějakým otázkám a Macovým horkým chvilkám. Na druhou stranu je to možná první krok k tomu, aby byla přijata jako plnohodnotná součást newyorského života.

Vy jste prasata!

15. března 2013 v 15:36 | Ann Taylor |  Přemýšlím o světě
Nehodlám psát o jídle ani o hygieně. Ostatně co kdo jí je věc jen jeho a nikomu dalšímu tím neubližuje, naopak dává práci doktorům, saniťákům a hrobníkům, a jak se kdo myje a nemyje a všechno to příslušenství okolo bývá při odbývání okolí nepříjemné ve srovnání s velikostí vesmíru v podstatě zanedbatelný víčkamžik.
Psát chci o tom, co vy, prasata, která to děláte, vystavujete všem na očích, hyzdíte tím nejen přírodu, ale i města a vesnice, a čím projevujete svou bezednou ignoraci, popřípadě retardovanost. Ona hranice mezi těmito pojmy nemusí být vždy zrovna zřejmá.

Zbytek článku si přečtěte >>zde.

Hraběnka dePrese a kníže ze Smíchu

6. března 2013 v 14:28 | Ann Taylor |  Mé příběhy
V jedné velké zemi, a není to tak dávno, žila hraběnka Hluboká dePrese.

Byla ještě docela mladá, takže vdovou se ještě nestala, na emo už byla stará, ale přesto nosila pořád černé dlouhé šaty od Ralpha Laurena s rozevlátým černým bolerkem Zara, vlasy si pravidelně barvila na černo tunami balení L'Oreál, a když náhodou nebylo žádné po ruce, alespoň prolezla kotelnou.
Na očích neustále nosila černé brýle Gucci, to aby i svět kolem ní působil tmavě a aby se všechny jásavé barvy vypařily, a když jí je jednou sluha nechtě rozšlápl, pleskla si přes obličej masku na spaní se slovy: Radši nic než slunce!, což byla první slova po třech měsících ticha.
Používala výhradně tmavý make-up, který si sehnala od poddané s intenzivním zájmem o gothic subkulturu, a na nohy nevzala nic jiného, než vysoké černé kozačky Milano Style. Nedalo se v nich sice udělat téměř ani krok, ale hraběnce to nevadilo, protože téměř nechodila.