Má další tvorba:
Recenze knihy Ať vejde ten pravý
Báseň Husa
Dvacátá část fanpovídky Dračí píseň z Písně ledu a ohně


>>Blog přestěhován z valné většiny za lepším, na tayloroviny.blogspot.com<<


Únor 2014

Rudá paní Semelová

18. února 2014 v 17:39 | Ann Taylor |  Téma týdne
Vždycky jsem si říkala, že mě politika nezajímá, a že já rozhodně nebudu z těch, kteří se nad ní budou rozčilovat. A také jsem ji proto nikdy nijak nesledovala. Ale v posledních dnech se všude mluvilo o šílených výrocích kované komunistky Semelové a tak jsem si nakonec pustila Hyde Park, v němž vystupovala.
Nezvládla jsem to celé.
Nedokážu to zvládnout celé.
Jsem nevěřící. Dokonce ani nevěřím, že existuje duše. Ale už po části pořadu jsem musela jít na balkon, opřít se o ledové zábradlí, podívat se nahoru a ptát se: "Bože, do čehos tu duši dal?" A kdybych kouřila, určitě si i zapálím. Tak nečekaně mě tato žena sebrala. Prostě nemám ráda blbce a vychcané manipulátory.

Zbytek článku si přečtěte >>zde.

Článek na téma Co (ne)dává smysl.

Stáří je moudrost? Zas relativní veličina

10. února 2014 v 17:28 | Ann Taylor |  Téma týdne
Jó, to až budu stará, tak budu moudrá a zasloužím si úctu... moment, co když už jsem? A už pěkně dlouho? Kdy je vůbec člověk starý? A zaslouží si vůbec něco? Ono je to všechno relativní.

Je totiž stáří a stáří. Když se před vás postaví devadesátiletý kmet, asi jen můžete závidět, že to doklepal tak daleko a říkat si, že už skoro patří do jiného světa. Ale když před ním přistane upír Lestat, je z kmeta náhle mladík. A postavíme-li před oba Rexíka, jsou z nich najednou jen takové titěrné tečičky v čase. A co teprve, kdyby je ve frontě předběhl vesmír, že. Pak už stačí jen to, aby to byla fronta na poště, a všichni zmínění tam stráví nejen mládí, ale i stáří.
Ale není to jen tenhle pohled, co stáří relativizuje.

Zbytek článku si přečtěte >>zde.

Článek na téma Stáří.