Má další tvorba:
Devátá část povídky A co jsem já ze Strážců galaxie
Článek o věznici Nurmengard z Harryho Pottera
Nová povídka Jsem to, co jsem z Agents of S.H.I.E.L.D a Strážců galaxie


Trpím spánkovou paralýzou

3. května 2014 v 16:31 | Ann Taylor |  Její Velkoúžasnolepost
Jak jste si jistě všimli, obvykle sem nepíšu žádné extra osobní záležitosti a už vůbec ne takové, co se týkají mého zdravotního stavu. Maximálně tak 'zánět nervu byl jako když vás bodají' a 'flákla jsem se do hlavy a viděla hvězdičky'. Ono je to také hlavně tím, že vytrvale přesvědčuji své tělo, že žádnou nemocí netrpí, a pokud zkusí nějako vytáhnout, ať si mě nepřeje, čili nemám žádné potíže. Ale spánková paralýza je fenomén, co mi přijde nejen zajímavý, ale též víc než důvěrně známý, a tak se o něj podělím (rozuměj - když to dočteš, dnes v noci tě přepadne démon. S paštikou).

A pak mám ještě další důvod, proč to píšu - měla bych se učit, ale předmět, z něhož v pondělí píšu zápočet, jsem se učila celý semestr, takže mě to už nebaví, křeček vedle už asi po sté pouští stejnou pitomou písničku, která mě za chvíli přivede k zuřivosti, takže se stejně nesoustředím, a kniha o kanibalech od Moiry Martingal je tak nechutně tendenční, že pokud ji mám opravdu dočíst, budu ji muset autorce za skandování "Přečti si definici masového vraha od FBI, pindo!" alespoň jednou omlátit o xicht.

Zpět ale k spánkové paralýze.
Když jsem si začala hledat jak se vůbec projevuje a jaké jsou příčiny, narazila jsem na několik různých variací, které se shodovaly v základu. Jde o stav při usínání či probouzení, kdy váš mozek je vzhůru, ale tělo tak docela ne, takže je mu úplně volné, že byste chtěli fungovat a hýbat se, ono na vás kašle. Ale to není vše. Kdyby šlo jen o tohle, žádný problém. Prostě si o pár minut déle schrupnete, než se to tělo konečně umoudří.

Jenže tato paralýza může být ještě doprovázena nejrůznějšími halucinacemi o démonech či tajemných postavách kolem vás, nebo dokonce o bytostech, co sedí přímo na vás, strachem z nich nebo z něčeho neidentifikovatelného, silnou úzkostí a pocitem ohrožení. Často je pak spojována s původem pověstí o démonických návštěvách sukuby a inkuba, čarodějnic, upírů či jiných monster a nebo s únosy do UFO, kdy zkrátka ti lidé, jejichž mozek a tělo nefunguje jak má a snahou nějak to zharmonizovat zažívají velmi různé stavy, vidí to, co kolem není, a dle jejich fantazie si to pak vyloží po svém.
Tohle naštěstí nezažívám, vlastně vždycky vím, že jsem v posteli, že tu není nikdo další, ani nikoho nevidím, ale dál se nemůžu hýbat a vliv na mě má i stav "někde mezi spánkem a bdělostí". A každý takový stav znamená začínat den bojem.

Mé stavy spánkové paralýzy totiž probíhají takto:
Jsem v podstatě vzhůru. Vnímám, že už se rozednilo, chápu, že je ráno, naprosto přesně vím kde jsem, můžu slyšet třeba i hlasy z okolních místností. Pak mi třeba zazvoní mobil a já se chci podívat. Jenže ouha, já nedokážu pořádně otevřít oči a už vůbec ne pohnout rukou nebo se třeba otočit! Prostě to nejde, mozek by chtěl, já se děsně snažím přimět svaly k pohybu, ale neděje se vůbec nic.

A pak najednou, po dlouhých chvílích, kdy mi na těle leží silná ospalost, a kdy má vůle nedokáže ani trošičku přemoci to cosi, co mě drží, to vypadá, že jsem ten mobil konečně vzala do ruky, přečetla sms a odepsala. Jenže pak, prakticky ihned, si zase uvědomím, že se to nestalo, co víc, že jsem se nepohnula ani o píď a ležím stejně, jako předtím. A boj pokračuje a takhle se to opakuje několikrát. Přitom však vůbec nevím, jestli jsem opravdu vzhůru, jestli spím, jestli skutečně dělám to, co si myslím, že dělám, jestli se mi to zdá, jestli opakovaně usínám a zdá se mi, že jsem to překonala, a pak se probudím, nebo jestli jsou to halucinace, nejsem si jistá vůbec ničím a někdy se může stát i že zapracuje má fantazie, já mám pocit nejen, že se podívám na hodiny nebo zacvaknu budík, ale v mé hlavě se odehraje polovina rána a teprve pak zjistím, že doopravdy se nestalo nic a já jsem jako přilepená ve stejné poloze, z níž není úniku.

Vždycky, když to pak nakonec překonám (často musí dojít k opětovnému usnutí a probuzení), mám pak dojem, že jsem se snažila přesvědčit tělo k akci hodiny, i když je to ve výsledku třeba jen deset minut. A také to často doprovází fyzická bolest při otevírání očí a tehdy nemusím být i hodinu schopná oči otevřít, protože mě zkrátka bolí víčka.

Jenže nevím, co je toho příčinou. Dočetla jsem se o několika příčinách, ale ani jedna na mě nesedí. Spánku mám totiž dost, mnohem víc, než spousta jiných. Co se týče stravy, tak ta je dokonce pravidelnější a lepší než doma v časech minulých, ve stresu nejsem, jelikož se při leháru na VŠ zrovna nepřetrhnu, žádnou psychickou poruchou netrpím nebo o tom nevím, můj režim je v podstatě pravidelný a jen velmi výjimečně z něj vybočím, v místnostech, kde obvykle spím, není ani horko ani zima, děje se to ať spím na tvrdším gauči nebo metr široké měkké a vysoké posteli a já jsem prostě v koncích.
Je to stejně zvláštní a zdá se bez příčiny jako první série nočních můr v mých osmi až nějakých jedenácti letech, kdy jsem byla životními katastrofami a horory nepolíbená, ale to, co se mi zdálo, by přitom nevymyslel ani režisér nejbrutálnějších z nich.

A že by se to dalo svést na "neviditelné duchovní paranormální existence"? Doma už dávno, roky vnímám něco navíc, něco nad náš obvyklý svět, ale ty šílenosti se mi zdály i u babičky, a i kdybych řekla, že tam můžou být stopy po něčem nadpřirozeném taky, spánkovou paralýzu zažívám i na Plzeňském bytě, kde nevnímám vůbec nic, a to navíc až v posledních letech. Takže... Máte s tím někdo zkušenosti? Je to celkem hnus bojovat s vlastním tělem o nadvládu.
 


Komentáře

1 Sarinka Sarinka | Web | 3. května 2014 v 17:34 | Reagovat

Nepríjemné ://

2 Austin153 Austin153 | E-mail | Web | 4. května 2014 v 21:55 | Reagovat

Presne:(
No ja by som to nevydrzal

3 Thalia Contostavlos Thalia Contostavlos | E-mail | Web | 7. května 2014 v 20:01 | Reagovat

To vypadá velice zajímavě a také příšerně nepříjemně. Já naštěstí se spánkem žádné problémy nemám, usnu asi osm sekund potom, co ulehnu na polštář a když ráno zazvoní budík, jsem okamžitě v alertu (horší je to, když se probudím samovolně, to jsem pak schopná válet se do haleluja) :)

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 7. května 2014 v 20:15 | Reagovat

[3]: Tak to já budík nepoužívám, nemám k tomu důvod. Naštěstí.

5 Jindra Jindra | 9. května 2014 v 4:19 | Reagovat

Zažil jsem oboje a určitě bych to nespojoval dohromady. Paralýza je nepříjemná, ale neškodná. Ale útok temné bytosti, když se člověk probudí v nevhodnou chvíli a zahlídne ho, to je na posrání.  Musel jsem pak celou noc svítit a mít puštěné rádio. A měsíc jsem to nemohl dostat z hlavy. Naštěstí jsem to zažil jen 2x v životě a jen jednou to bylo tak stresující. V každém případě, není to blbost a výmysl, ale člověk neuvěří, dokud to nezažije.

6 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 9. května 2014 v 8:55 | Reagovat

[5]: Ale já přece nemluvila o tom, že se probudíš a něco vidíš, protože při paralýze se vlastně v podstatě neprobudíš a už vůbec nic nezahlídneš, protože ani nemůžeš často otevřít oči. Probudíš se jen mozkem, ale nemůžeš se hýbat, protože komplet vzhůru nejsi, čili napůl spíš a ten stav ti vyvolává nejrůznější halucinace (vlastně se ti zdá sen, ovšem protože jsi většinově vzhůru, bereš ho jako realitu), to je prostě fakt, v mnoha případech halucinace o nebezpečí a úzkost k paralýze patří. Spousta lidí to tak popisuje a jen část ji zažívá bez těch halucinací.

7 Jindra Jindra | 9. května 2014 v 11:31 | Reagovat

Já právě oči vždy otevřel, viděl vše v pokoji, ale nemohl se pohnout. S tím duchem je to pro mě úplně jiný druh zážitku, u toho paralýza nebyla vůbec.

8 Heriette Heriette | Web | 13. srpna 2015 v 16:08 | Reagovat

Tohle jsem zažila dvakrát - měla jsem tehdy opravdu pocit, že umírám, jako bych se propadala do sebe, a když jsem chtěla zakřičet, tak ze mne nevyšla ani hláska. Velmi příjemné. :) Nicméně u sebe příčinu tuším, mám potíže s usínáním, takže mnohdy zaberu až kolem třetí ranní, a když se k tomu připočte brzké vstávání, tak chápu, že už si tělo chtělo odpočinout, jakkoliv byla hlava proti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama