Má další tvorba:
Recenze knihy Ať vejde ten pravý
Báseň Husa
Dvacátá část fanpovídky Dračí píseň z Písně ledu a ohně


>>Blog přestěhován z valné většiny za lepším, na tayloroviny.blogspot.com<<


Trpím spánkovou paralýzou

3. května 2014 v 16:31 | Ann Taylor |  Její Velkoúžasnolepost
Jak jste si jistě všimli, obvykle sem nepíšu žádné extra osobní záležitosti a už vůbec ne takové, co se týkají mého zdravotního stavu. Maximálně tak 'zánět nervu byl jako když vás bodají' a 'flákla jsem se do hlavy a viděla hvězdičky'. Ono je to také hlavně tím, že vytrvale přesvědčuji své tělo, že žádnou nemocí netrpí, a pokud zkusí nějako vytáhnout, ať si mě nepřeje, čili nemám žádné potíže. Ale spánková paralýza je fenomén, který mi přijde nejen zajímavý, ale též víc než důvěrně známý, a tak se o něj podělím (rozuměj - když to dočteš, dnes v noci tě přepadne démon. S paštikou).


Zbytek článku si přečtěte >>zde.
 


Komentáře

1 Sarinka Sarinka | Web | 3. května 2014 v 17:34 | Reagovat

Nepríjemné ://

2 Austin153 Austin153 | E-mail | Web | 4. května 2014 v 21:55 | Reagovat

Presne:(
No ja by som to nevydrzal

3 Thalia Contostavlos Thalia Contostavlos | E-mail | Web | 7. května 2014 v 20:01 | Reagovat

To vypadá velice zajímavě a také příšerně nepříjemně. Já naštěstí se spánkem žádné problémy nemám, usnu asi osm sekund potom, co ulehnu na polštář a když ráno zazvoní budík, jsem okamžitě v alertu (horší je to, když se probudím samovolně, to jsem pak schopná válet se do haleluja) :)

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 7. května 2014 v 20:15 | Reagovat

[3]: Tak to já budík nepoužívám, nemám k tomu důvod. Naštěstí.

5 Jindra Jindra | 9. května 2014 v 4:19 | Reagovat

Zažil jsem oboje a určitě bych to nespojoval dohromady. Paralýza je nepříjemná, ale neškodná. Ale útok temné bytosti, když se člověk probudí v nevhodnou chvíli a zahlídne ho, to je na posrání.  Musel jsem pak celou noc svítit a mít puštěné rádio. A měsíc jsem to nemohl dostat z hlavy. Naštěstí jsem to zažil jen 2x v životě a jen jednou to bylo tak stresující. V každém případě, není to blbost a výmysl, ale člověk neuvěří, dokud to nezažije.

6 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 9. května 2014 v 8:55 | Reagovat

[5]: Ale já přece nemluvila o tom, že se probudíš a něco vidíš, protože při paralýze se vlastně v podstatě neprobudíš a už vůbec nic nezahlídneš, protože ani nemůžeš často otevřít oči. Probudíš se jen mozkem, ale nemůžeš se hýbat, protože komplet vzhůru nejsi, čili napůl spíš a ten stav ti vyvolává nejrůznější halucinace (vlastně se ti zdá sen, ovšem protože jsi většinově vzhůru, bereš ho jako realitu), to je prostě fakt, v mnoha případech halucinace o nebezpečí a úzkost k paralýze patří. Spousta lidí to tak popisuje a jen část ji zažívá bez těch halucinací.

7 Jindra Jindra | 9. května 2014 v 11:31 | Reagovat

Já právě oči vždy otevřel, viděl vše v pokoji, ale nemohl se pohnout. S tím duchem je to pro mě úplně jiný druh zážitku, u toho paralýza nebyla vůbec.

8 Heriette Heriette | Web | 13. srpna 2015 v 16:08 | Reagovat

Tohle jsem zažila dvakrát - měla jsem tehdy opravdu pocit, že umírám, jako bych se propadala do sebe, a když jsem chtěla zakřičet, tak ze mne nevyšla ani hláska. Velmi příjemné. :) Nicméně u sebe příčinu tuším, mám potíže s usínáním, takže mnohdy zaberu až kolem třetí ranní, a když se k tomu připočte brzké vstávání, tak chápu, že už si tělo chtělo odpočinout, jakkoliv byla hlava proti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama