Má další tvorba:
Článek o historii Železných ostrovů z Písně ledu a ohně


Těch po světě běhá!

19. července 2014 v 16:41 | Ann Taylor |  Téma týdne
A nejen běhá! Všechna ta ošklivá káčátka, v mnohých případech už kachny a často i pěkné husokachny, se také zásadně vystavují na internetu v domnění, že jsou labutěmi. Jenže bohužel pro nás všechny - nejsou. Jdou na to trochu špatně.


Stát se labutí vlastně ani není tak těžké. Některé káčátko se narodí jako pěkné a v labuť vyrostě samo, některé ne, ale i pro něj je šance. Je jen důležité nerezignovat, dávat si pozor na to, aby mělo účes co mu sluší a nedělá z něj trvalého jezdce na motorce nebo tisící červený drn na louce, aby nenosilo oblečení o dvě čísla větší ani tři menší, aby se před odchodem kamkoli podívalo do zrcadla jestli je všechno v pořádku a aby nesklouzlo k unisexové uniformitě a nosilo to, v čem si připadá vážně dobře a hezky. Ale zase aby to na druhou stranu neřešilo až moc. Když se k tomu potom přidá dobrá nálada a úsměv, hned vypadá úplně jinak a úplně pěkně a pokud má i objektivní vadu, může do hry vstoupit nějaká ta řasenka s rtěnkou nebo cvičení a změna návyků. A nebo spokojenost a přizpůsobení šatníku a stylu vlastnímu tělu. Zkrátka když je dobře uvnitř, projeví se to i navenek. A je to.
Ale to není problém skutečných ošklivých káčátek, které pojalo svůj rozkvět poněkud jinak.

Takové káčátko místo slušného oblečení, úsměvu a sympatií potřebuje něco úplně jiného. Nezřídka zrcadlo, ale především hodně make-upu, mobil nebo foťák a internet. Když pak tohle všechno má, udělá jednoduchou věc, která z něj v jeho očích stvoří dokonalou labuť. Totiž že našpulí zobák, zvedne jednu končetinu s nalakovanými plovacími blánami nebo si ji zabodne do tváře, vyvalí oči s řasami ukradenými velbloudovi, vypne své pečlivě oškubané prsní svaly nacpané v co nejmenší podprsence, aby kačeři věděli, kam se dívat první, a nečechrali si pera pro nic za nic a zmáčkne spoušť. A pak už jen čeká na potlesk.

Bohužel ale... výsledek je tohle:

A to není labuť. Je to spíš živá socha po ošklivém útoku včel, co si sedla na napínáček. A jestli podobné káčátko nedostane rozum, kariéra elegantní a krásné labutě ho ani čekat nemůže. Ostatně Kačeří jezero se netancuje a Donald Duck se jako symbol pro křehkost, nevinnost a věrnou lásku taky nepoužívá.

Jestli se to někomu líbí a připadá roztomilé a přitažlivé, no, asi může být, kačeři určitě nevymřeli, ale většina hlasů mluví jinak. A ani já si nemůžu pomoct. Znám dost vážně hezkých holek. O některých si myslím, že by mohly klidně působit jako tváře kosmetických firem nebo fotit akty a ani by nepotřebovaly zvláštní péči photoshopu. Ale jakmile najedou na káče, ta krása je záhadně pryč. A když se pak přidá trocha botoxu pro stabilizaci, člověk se místo jezera docela rychle ocitá na obecním rybníku, což, pokud se neřadíme k ptákům, není zase taková lichotka a terno.

Článek na téma Ošklivé káčátko.
 


Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 19. července 2014 v 17:19 | Reagovat

Úchvatně napsaný článek se kterým nelze nesouhlasit. Většina dívek se vydává za osbnosti, které ve skutečnosti vůbec nejsou. Jakoby by se styděly za to, kým jsou...a to je mnohdy velká škoda. Přidat se ke tlachajícím kačenám umí kdekdo, ale zůstat sám sebou?...to už je oříšek.

2 Lukáš Lukáš | Web | 19. července 2014 v 17:54 | Reagovat

[1]: no tak úchvatně (to je subjektivní), ale uznávám, že článek má spoustu světlých míst, která i na mě zapůsobila.

Jen bych dodal, že oškolivému káčátku pouze chybí sebevědomí (to lze získat i jinak, než jen svým vzhledem).

3 hagridihratkysestiflercimcapem hagridihratkysestiflercimcapem | Web | 19. července 2014 v 17:59 | Reagovat

Pěkně napsané :)

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 19. července 2014 v 17:59 | Reagovat

[2]: Někdy jo, ale mnohým slečnám, co špulí pusu do objektivu, vůbec nechybí a dělají to z přesvědčení, že je to opravdu moderní a superpřitažlivé.

5 anie-ena anie-ena | Web | 20. července 2014 v 9:15 | Reagovat

nelze než doufat, že z toho špulení ve většině případů vyrostou... i když, občas je blbost dědičná a nebo zkrátka dotyčné zamrzly mozkovou aktivitou na úrovni desetiletého, "momentálně zaostalého" dítěte. Poor little things :D

6 mengano mengano | E-mail | Web | 20. července 2014 v 16:48 | Reagovat

Vystihla jsi to moc dobře. Leckterá mladá kačenka má bohužel místo mozku pudřenku no a pak to takhle dopadá. Každá chce být jedinečná a nakonec jsou všechny stejné našpulené kachny:)

7 stuprum stuprum | Web | 21. července 2014 v 15:20 | Reagovat

Já rád jen labutě. :)

8 Adina Adina | Web | 21. července 2014 v 17:28 | Reagovat

Výborný návod k přeměně v labuť! :D A fotka poměrně děsivá - slečna to přehnala s Nutellou a evidentně nejen s ní :D

9 Monica Otmili Monica Otmili | E-mail | Web | 23. července 2014 v 11:01 | Reagovat

Naštěstí většina oněch káčátek z toho nasedání na připínáčky jednou vyroste a své minulosti se bude smát, nebo se za ni radši stydět. Několikrát jsem se setkala s problémem opačným - labuť si nejspíš potřebovala zvýšit sebevědomí a začala se snižovat do pozice ošklivého káčátka. Ideálně s naprosto normální fotografií doplněnou o komentář "Lepší už to nebude," "Jsem prostě hnusná/tlustá, nic s tím neuděláš." Aniž by nějaké takové tvrzení bylo pravdivé. Avšak účinek to má jasný, pod fotkou se sejde dvacet komentářů vychvalující onu labuť až do nebe.
Ne že bych se občas ošklivým káčátkem necítila (spíš si myslím, že to co mě minulo ve sladkých třinácti se dostavilo o pět let později) a ne že bych z toho byla nadšená, rozhodně tím však nezahlcuju sociální sítě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama