Má další tvorba:
Nová povídka Jsem to, co jsem z Agents of S.H.I.E.L.D a Strážců galaxie
Rozbor kandidátů na Azora Ahaie z Písně ledu a ohně


Zabrání Sudet aneb Týden falešného jara

1. května 2017 v 19:05 | Ann Taylor |  Fotím
Jak nejspíš všichni víte, v těchto dnech se po republice a i jinde po světě slaví konec druhé světové války. Protože jsem dosud pobývala hlavně v Plzni, chodila jsem se dívat na ukázky techniky a konvoj svobody tam. Teď se nám ale naskytl důvod, proč změnit plány, a to když se jeden příbuzný účastnil ukázky událostí z roku 38 a 45 na Kvildě a v okolí. Rozhodli jsme se tedy vyrazit a na scénky a především finální bitvu se podívat. A rozhodně nelituji, i přesto, že vzhledem k počasí na konci minulého týdne jsme se brodili bahnem. Doslova. Doslova doslova.


Ta ohromná louže pak samozřejmě celá natekla do stanu s lavičkama, takže kdo se chtěl k občerstvení posadit, musel plavat. Kdyby je alespoň napadlo prokopnout na druhé straně kanálek, aby to zase teklo ven... hlavně že všude byli vojenští nadšenci, policajti, horská služba a vzadu, kde to nevidíte, přesně v těch místech, kde by se šiknul kanálek, hasičský auto. Ale nestěžuji si. O to to bylo živější.

Jen bohužel jako běžný divák těsně za páskou pro fotografy a se stále nefunkčním foťákem jsem neměla možnost pořídit lepší fotky než tyhle mobilové, ale nebojte. Můj bratr většinu představení ještě natáčel a já pomalu pracuji na nějakém krátkém filmu, který by vám zprostředkoval i závěrečnou kanonádu, když začaly obě strany pálit ze všeho, co přišlo a přijelo.

Začínalo se ovšem napětím v počátcích celého konfliktu, který vyústil ve válku. Mezi německým a českým obyvatelstvem v šumavském pohraničí to začínalo vřít, hospoda, která byla dosud místem pro setkávání obou národů, slyšela mnoho nehezkého a nakonec se ozvaly i první zbraně.
Mimochodem ten "voják" stojící zády komentoval dění a zároveň se účastnil některých scén jako nacistický důstojník, a ta uniforma mu padla tak moc, že v kombinaci s jeho ostrým výrazem a rysy byste se divili, kde nechal Heydricha.


Pak navíc přišel osudový Hitlerův proslov a Mnichov. Tehdy už šlo opravdu do tuhého a asi nelze pochybovat, že četnictvo a policie nemohli udržet v pohraničí mír.





Nehledě na to, že brzy stejně museli se svou snahou skončit, protože k místním domácím nácíčkům dorazily i oficiální orgány, a to pro nic menšího než pro Sudety. Kdo to dosud nepochopil, ta závora značí státní hranici, u které se více či méně netrpělivě očekává příjezd Němců.




Hurá, a teď už jenom zapít, jak je Bavorsko zase o kus větší a jak ten tschechische ksindl od sousedů gepacken!


Tím končila první ukázka událostí při rozpoutání druhé světové války na Šumavě, a protože by to bylo příliš fotek najednou, ostatní najdete v druhém, připravovaném článku. I v sobotu po tomto následovala přestávka, kterou jsem vyplnila klobásou v zatopeném stanu, kdy jsem se poklidně krmila s nohama nahoře, abych nestála v jezírku. Musím ale říct, že šlo o skvělý začátek, dobře vymyšlenou scénu, a když sem tam někdo zakřičel německy a v pravou chvíli pustili Hitlerův projev, atmosféra se dala nasát.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama