Má další tvorba:
Článek o neživých ze světa Harryho Pottera

Jak jsem neměla ráda čerty aneb Tradice na hraně

5. prosince 2017 v 17:55 | Ann Taylor |  Přemýšlím o světě
Dnešní den je ideální pro sepsání článku, jehož téma mě doprovázelo roky. Dřív jsem se k němu nedostala proto, že v době, kdy jsem založila blog, by byl článek na téma čertů silně mimo jeho zaměření (navíc mi na střední byli ukradení) a v době, kdy jsem už své názory publikovala, byli čerti ukradení všem z mé rodiny, jelikož skoro všechny děti odrostly. Ovšem ještě pár let předtím jsem se této prosincové šarády účastnila taky a zvlášť jako malé dítě jsem ji opravdu neměla ráda (s výjimkou užívání si nadílky). Ne tak moc kvůli strachu z čertů. Upřímně si nepamatuju, jestli jsem se bála. Ale kvůli tomu krásnému a rozšířenému zvyku provozovat různé tradice na hraně vhodnosti a dělat si při té příležitosti prdel z dětského strachu a nechuti.

Zbytek článku si přečtěte >>zde.
 


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 5. prosince 2017 v 19:46 | Reagovat

Opilí čerti byli mojí noční můrou...

2 hrachajdice hrachajdice | Web | 5. prosince 2017 v 20:39 | Reagovat

Upřímně se nalitých čertů a petard bojím ještě teď a radši nevycházím ven .

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 5. prosince 2017 v 20:56 | Reagovat

[2]: Tak takhle, potkat opilé čerty pro mě je teď asi jako potkat opilé lidi obecně, nic moc zážitek, pokud si člověka všímají. Ale teď už jsme doma i v nejbližším příbuzenstvu všichni dospělí, takže je naštěstí řešit nemusíme a venku můžu vždycky jít jinudy. Ale jo, příjemný to samozřejmě není ani teď.

4 jmenuju-se-sacharin jmenuju-se-sacharin | E-mail | Web | 5. prosince 2017 v 21:03 | Reagovat

Souhlasím s prvním komentářem - opilí čerti jsou peklo. Ehm. A někteří se ani střízliví chovat neumí. Pečlivě vybírat, koho pustit k dětem. Pěkně podané.

5 Heaven Heaven | Web | 6. prosince 2017 v 16:47 | Reagovat

U nás na fakultě chodili v úterý taky anděl s čertem a Mikulášem. Měla jsem nahnáno aby po mně nechtěli recitovat básničku nebo tak něco :D Naštěstí šli jen strašit na studijní oddělení :D
Co si pamatuju, čertů jsem se v děství nikdy moc nebála, spíš jsem nechtěla říkat básničky a tak :D a těšila jsem se na nadílku, jak jinak :D jelikož nejsem z vesnice, kde by obcházeli Mikuláš, anděl a čert sousedy od domu k domu, většinou to nechal "za oknem" a potkala jsem je max ve škole :D
Někdy se to fakt přehání. Stejně jako Velikonoce nejsou o tom ženský zmlátit do modra... Podle mně někdy dospělí vůbec nepřemýšlejí nad tím, že dítě má jiné myšlení a vnímání světa a nemusí to pochopit stejně - nemá z toho legrace stejně jako nechápe sarkastické výhružky a bere to doslova... Postrašit, jo, ale v míře, aby se nepodělalo do kalhot a nemělo životní trauma.

6 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 6. prosince 2017 v 21:16 | Reagovat

Brácha chodí za Mikuláše a říká, že jim taky nalívají- což nevím, kde ti lidi nechali rozum, když je Mikuláš, čert a anděl banda nezletilých středoškoláků.

Já si spíš anděly, čerty a mikuláše pamatuji ze školních besídek a besídek pro děti, které se konávaly, když jsem byla malá. A bylo to příjemné, někdy se někdo rozeřval, ale ti čerti byli v pohodě- a hlavně asi nikdo pod vlivem čehokoliv.
Doma jsme na nějaké obřadnosti nehráli- vždycky jsme museli do jiného pokoje, vedle děda zachrastil řetězem a pak přišla mamka a řekla, že už tu byl Mikuláš a nadílku nám nechal na okně.  Konec.

Udržovat tu tradici, to ano- ale nahánět to do extrémů, to si nemyslím, že je nejlepší nápad.

7 Meduňka Meduňka | Web | 9. prosince 2017 v 18:21 | Reagovat

Zařazuji do výběru nejlepších článků na tema-tydne.blog.cz

8 havrani-princezna havrani-princezna | E-mail | Web | 11. prosince 2017 v 16:35 | Reagovat

Je to moc hezky napsaný článek. Naprosto s tebou souhlasím. Jen proto, že je to tradice to ještě nemusíme dodržovat. A jen proto, že to někdo pojme drsně se nemusíme po něm opičit.

Je strašná škoda, že se z toho vytratilo to duchovní kouzlo, rovina, podtext. Stejně jako z Vánoc a Velikonoc....

9 Joina Joina | Web | 21. prosince 2017 v 20:06 | Reagovat

Do dnes čerty neusím. Můj strach z čertů nastal už ve školce a začalo to tím, když jsem si jako malá, bude to asi strašné, ale když jsem si nechtěla čistit zuby a od té doby na mě čerti působí strašně a když mě každý tím strašil, tak to zůstalo bohužel do dnes :(
Naštěstí s opiléma čertama zkušenosti nemám. Proto jsem radši zalezlá doma a pozoruji dění z okna. Což u nás už bohužel nic pár let se neděje.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama